Vítr ve vlasech - Co přináší vítr ... (recenze)

23. prosince 2013 v 8:00 | Větry ve vlasech
Vítr ve vlasech - Co přináší vítr ... (CD, 2013, samovydání)

V závěru letošního roku, osm měsíců od mého recenzního popisu jejich debutové desky, mi kapela Vítr ve vlasech předala své druhé album.

Nehýřivá pastelová barva se čtveřicí na předku i zadku a množstvím maličkých foteček na sedmi stránkách z celkových šestnácti. Osmadvacet výjevů ze života skupiny na obalu, nastiňuje např. humor, který na minulé desce .... Z Krušných hor (2009) přebíjelo lehké chmuro. Další změnou jsou vepsané texty všech písniček. Co zůstalo, jsou mile napsané folkové písničky v pestrých aranžmá s dobrým zvukem.


K rozpoznání sřídajících se zpěvů, je při prvním poslechu nutná zvýšená pozornost, dále trénink opakovanými poslechy . Den dnů (3) zakoketuje s Marsyasem a ságem jako od Ebenů. Pauza, kdy "zastavil se čas", je vtipným a chytrým elementem. Při pohledu na text Vilémův stín (4) si vzpomenu na neveršovaná vyprávění But. Ti však povětšinou sází podvratný humor hlava nehlava. Našinci jsou zadumanější, včetně podpůrných sborů. V každé vteřině (5), niterném vyznání polovině soukolí, jsem objevil větičku "nadělal chyb, až mi nevyzbyl mák." Takových drobnůstek se dá najíc povícero. Málem prvoplánová slovní legrácka, je k pobavení hned v následujícím Příběhu kapra aneb cestě do Ameriky (6). Zrovna tuhle svižnou taškařici jsem při nahrávání v mosteckém studiu Ponte Records viděl osobně a tipnul bych si, že by mohla zabrat u dětí a oklikou je přitáhnout k poslechu, lépe přečtení textu. Pestrost uchopení "normálních" písniček je průběžná. Čarodějka WooDoo (7) oživuje folkový normál harmonikou (ústní) a hlasem poblouznitelky. Jedním z poznávacích znamení budiž dechy. Sřídmě užívány udržují 'xicht' kapely stále svěží. Sedí snad V koruně lípy (8) Milan Straka? Z té je vidět až do Vesnice (9), kde pospolu vyhrávají mandolína a housle. Vkusné zapojení pár samplů vymaňuje song z ranku "kotlíkářských písniček". Ten Tomáš (9) (Klus) pravda skládá hity, ale nepochybuji, že takových je víc, byť jsou mase skryti. Úderem 12tý (10) na mě doléhá posluchačská únava. Ne snad, že by se mi album přestávalo líbit, ale cítím mírně 'unylou normálnost' a 'stálou stejnost.' Takto z CD konzervy jsem ještě svým pánem a mohu přetáčet, přepínat, na koncertě už bych se však nepochybně ošíval. Myslel jsem, že tady končím (11), ale foukofon (dechové klávesy alias dechová harmonika) a rytmická vyhybka mě vrací do střehu. Proč je poslední skladba avisovaná coby bonus mi není moc jasné. Pochybuji, že bude titul vydán i jinde, jinak. Tak už mi zbývá jen Vánoční (12) čas. Špetka jízlivého humoru při zachování seriozního výraziva se do skutečného, aktuálního vánočního cvrkotu opravdu hodí.

Pokud si mohu dovolit obecné hodnocení, novinka Co přináší vítr (2013) je více než vkusným důkazem tvoření a existence hudební party. Pádným dokladem, že (i) na malém městě, v malém studiu u Romana Dobreva, se dá nahrát příjemný záznam. Není divu, že se kapela umisťuje na různých soutěžích a usazuje v srdcích posluchačů. V tom mém si pomalu také nachází své místo.


 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama