Ruce naší Dory - Filantropní stroj (recenze)

6. prosince 2013 v 8:00 | obyčejný posluchač
Ruce naší Dory - Filantropní stroj (CD, 2013, Polí 5)

Tenhle kousek je v mnoha ohledech po čertech zajímavý!

Kartonová skládačka se šuplíčkem na disk, už je v podání pražského vydavatelství jakousi markou. Stejně tak hledání a vydávání, nejen mase, ale i "alternativcům", neznámých umělců. Ruce naší Dory informacemi potiskli a polepili v zásadě celý titul, na dodatečné informace využili i disk samotný. Chytré!



Po druhém poslechu stále nemám jasno, jak Vám muziku tria přiblížit. Ač je nejzákladnější rockovou sestavou, chtělo by se řící, že je spíše partou elektrického folku. I z tohoto popisu mi však jdou oči šejdrem. Texty jsou alfou a omegou, vším oč tu běží. Ostatní elementy jsou tomu podřízeny a neruší. Nejsem vyhledávač textů, vykladač ideí psavců, umím si ale jednoduše dosadit další posluchače, kterým se stalo to, co mě. Uvědomil jsem si, že poslouchám hlavně příběhy. Opakovaně, zas a znovu, abych se dozvěděl, co mi minule uteklo. Nesem z toho moudrý, ale S.dCh. hlavní mozek projektu je přesvědčivý. Co na tom, že ne vše je hudebně a zvukově bezchybné? Nelekejte se, vůbec jsem nechtěl naznačit, že se cosi vyloženě nepovidlo. "Filantropní stroj je nazpívaný z první vody, namlácený do Telecasteru (jako do psacího stroje) v doprovodu mladíků s krátkou hudebnickou zkušeností (Díky!) po několika zkouškách a třech koncertech. Nechtěl jsem nic jiného než právě tohle. Zaznamenat gesto o možnostech, které tu mám a únavě, která nekončí, stejně jako soaré zbahnělých spolků, pro která už nemíním předstírat vůbec nic." Prostě jsme málem u toho, stáváme se svědky zhmotňování díla, jakési básnické sbírky v podobě zvukové konzervy, namísto samizdatového bloku. Více než zpěvákem, můžeme šéfa kapely nazývat třeba šiřitelem slov. Nejeden kluk (či holka) s kytarou se snaží o podobné: nadšené drhnutí provařených fláků, později , ale dojde ke skluzu k táboráku. Nic proti tomu, ovšem zde není potřeba schovávat shovívavý smích a útrpné koulení očí přísedících. Jak jsem psal, písně mají částečnou folkovou kostru, bigbítové maso, leckdy i hitové osrstnění, ale ničím z toho nejsou. Naštěstí!


 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 prescription prescription | E-mail | Web | 20. května 2014 v 1:06 | Reagovat

Hello!

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama