Between The Planets - Immersion Into The Unknown (recenze)

4. října 2013 v 8:00 | vykulenec
Between The Planets - Immersion Into The Unknown (CD, 2013, samoerupce)

Mám rád dokumenty o vesmíru, kdy mnohému nerozumím, přesto jsem fascinován. Nejedna věc už je za mým myšlením. Ač si je svým malým mozečkem odůvodňuji a osvětluji, nic naplat, jsem mimo mísu. Podobně jsem na tom při výletu mezi Spakošovy planety.

Pokud úvodní kompozice (1) je, přes více než poslouchatelné téma, jakýmsi chlácholivým otevírákem, ovšem hned následující struktura (2) upřesní, kdo (tady) umí a kdo (jen) čumí. Kytarová matematika s nepokulhávající elektronickou geometrií nechává posluchače (mě) žasnout. Zkušený, otevřený muzikant jistě ocení množství nápadů a neskrývaných fines, obyčejný posluchač se může nechat poučovat s každým dalším setkáním. Pravdou je uvědomění si, že poslech sázených komplikací nenudí. Motivy se prolínají, taktéž nálady i nástoje. Ponejvíce je vše logicky postaveno na kytarách, jež řežou, tesají, podmazávají, vyhrávají, pidlikají. Účelná elektronika vkusně doplňuje již zmiňovanou šestistrunnou matérii. Chvílemi kybernetickou fusion muziku stahuje k ambientu, jindy k hudbě klasické (4), tu a tam dotýká se mathcore, či spíše technického metalu, ač ani jedním dozajista není. Podkladové delayování (6) se blíží k Floydům, veřejnému majetku, byť jen na malou chviličku. Poté je naprosto všechno jinak a dojde k hypnotickému zapomění. Samozřejmě nemůže nedojít na mix art rocku s jazzem (8). Naznačovaný ambient se naplno rozvine před koncem (9) instrumentálního alba. Tak bych mohl pokračovat do nekonečna, respektive do konce desky a každým dalším sjížděním zas a znovu. Projekt zkomponoval, nahrál, naprogramoval a vyprodukoval jednojediný člověk Martin Peřina. S 'drobnostmi' přispěli tři hostující kamarádi z příbuzných kapel: Karel Žďárský (SoUsedi - recenze) violoncello (1,3,7), Bára Lišková (Akline - recenze) vokál (1,2) a Pavel Pavlíček vokál, baskytara (5). Z komunikace s mistrem ovšem vím, že má v plánu provádět vše naživo, což je informace oceněníhodná. Při dnešních technických možnostech by se mohlo jednat o úspěšný majstrštyk. Ač osobně lenivý a rozmlsaný, mohu už teď přislíbit svou účast!

O luxusním zvuku a dobré produkci se snad ani nemá smysl zmiňovat.

"Na co Spacosh sáhne, tam vyroste tráva na sto let!" (RKK) - a pak nemá být člověk závistivý, hehe!


 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama