Jiří Konvrzek - 13.2.2013 Louny (report)

11. března 2013 v 8:00 | obyčejný posluchač
Jiří Konvrzek - 13.2.2013 Vrchlického divadlo, Louny (koncert)

S očekáváním nevelké účasti jsme nijak nepospíchali, přesto byla naše trojka z Mostu usazena v "první lajně" nadlouho osamoceně. Ještě pár minut před plánovaným začátkem v 19:00 nikde nikdo. Nu což, pan Jiří Konvrzek se zdál být v pohodě, mylím, že by odehrál i prouze pro nás. Než jsme však stačili probrat pár běžných životních zážitků, v divadelní kavárně nastal tichý vzruch a v tu ránu bylo plno. Plnem si dovoluji označit zhruba třicítku návštěvníků, což je myslím si velmi slušné. Dost už statistik a planých úvah.



Jiří Konvrzek na nás bez výstrahy vypálil zemité blues trhané z osmistrunné kytaro-mandoliny, vrchní poloviny samodělné krabice. Zvonivým soundem (heavy metal z Delty, pozn. Lábus) podporovala vtipný text, vše doprovázeno přímým rytmem na šlapáko-hi-hatku. Je cítit, že jazzové frázování mu není cizí, avšak nedostavuje se pocit setkání s čistokrevným jazzmanem, tradičním folkařem nebo rockerem. Dovolím si pána s neurčitým, plachým výrazem ve tváři, tajemně ironickým, až snad skrytě jízlivým pohledem, tak jak to dobří humoristé umí, označit coby vskutku 'netradičního městského bluesmana'. Např. v písničce Tomáš je mnoho divného, upřímnost i černý humor, odlečený Hmyz předvede zvukohrátky a vypointovaný závěr. V okamžik nastoupení bigbítu, rozuměj obdobného rukopisu s mírně zkresleným zvukem a nemenší porcí vtipu, stejně postoupí k rozhrkanému dvanáctitaktu. Stylový kotrmelec v rámci jednoho muzikanta pojmenoval protagonista jako country. Skorocountry se vybarvilo na celokapelní syrový nátřesk. Aby také ne, nohama jel rytmiku, rukama mydlil kytarový doprovod, zpíval a v pauzách přidával výživnou foukačku. Jízda! Časem došlo i na 'jednu z prvních písní' Země má, která se nejvíc přiblížila zpěvnému folku se skrytě vlastneneckým poselstvím. Další starobu bez větších problémů opentlím výrazem 'industriální zabijačková balada'. Když je co poslouchat, uteče to většinou jako splašený kůň. Poslední pecku předvedl Jiří Konvrzek na svůj nejmenší strunátor (dříve použil i prostřední, řádně ohoblovanou verzi) s velice výrazným zvukem a příběhem o úchylném sběratelství. Nutný, silně vytleskaný přídavek o přemnožení krtků naservíroval v 'rodném nářečí', tedy jakémsi smyšleném jazyce, kdy díky gestikulaci bylo rozumět naprosto všemu, hehe! Aby ukojil své dobře naladěné publikum, jako úplné rozloučení vystřihnul krátkou řachu s tahací harmonikou a ještě kratší 'nedokončenou'.


Při přepisování útržků jsem si neuvědomil, že dvouhodinový koncert, který mám v hlavě i na duši jako jediný celek, byl v polovině rozdělen přestávkou. Jako vždy, veliký dík panu řediteli divadla v Lounech za to, že tyto akce pořádá a sytí tím vyprahlé poutníky široko daleko. Nezbývá, než se těšit na další koncerty. Podobnými byly např. 20.2. Květy (report), 27.2. Kieslowski. 11.3. Karel Plíhal nebo například 10.4. Václav Koubek s kapelou... se chystá "a další odvetné akce budou následovat!"

 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Jan K. Jan K. | 11. března 2013 v 16:17 | Reagovat

Nesháníte někoho na korektury textu? Měli byste...

2 RadeK.K. RadeK.K. | 11. března 2013 v 22:51 | Reagovat

[1]: Vědom si svých limitů, zdatnému korektorovi se nebráním. Pokud bude mít zájem "dělat" zdarma, jako to činím já...

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama