B4 - Didaktik National Legendary Rock (recenze)

2. listopadu 2012 v 14:29 | obyčejný posluchač
B4 - Didaktik National Legendary Rock (2CD, 2011, Polí5)

Proč psát recenzi na něco, co má na firemním profilu následující popisky: "improvizovaná hudba postavená na psychedelii a fragmentech noise , jazz a rock se zvláštním zřetelem na specifický zvuk bývalého východního bloku, jsou jednolitým proudem divoké improvizace, jako svou inspiraci uvádí Petra a Pavla Ormovy, Steve Reicha, projekt Medeski, Martin and Wood, Einstuerzende Neubauten a zejména pak dvě skladby projektu Money Mark "Information contraband" a "Push the button", krautrock, retrofuturistický lounge, obstarožní filmová hudba, bohaté vrstvy noise, zvuk freak-country, hybrid psychedelického blues a noise a garážový stoner rock, inspirací pro první disk byli především Zdeněk Liška a Ennio Morriconne, u druhého disku pak zejména Captain Beefheart, delta blues a africká hudba, nechybí ani zvuková pocta skupině Švehlík...?" Další >>> myspace.com/federsel

Snad jen poslechnout a poučit se, co mi chybí v hudebním vzdělání. Oddaloval jsem to hlavně z důvodu, že je to hned dvojalbum, což chce čas. Než jsem zplácal úvod, už mi ušimami sviští pátá skladba prvního disku a musím opravdu smeknout! Výše uvedené pojmy tvoří jakousi směsici všeho možného i nemožného, což ještě umocňuje fantazii a svádí k přemýšlení o stylovém leču, které není k jídlu. Opak je pravdou! Zatím vše je jaksi přehledné, čisté, až bigbítové. Kde si v tom představit improvizaci je pro mě záhadou, jíž nemám šanci rozluštit. Všechno sedí jako prdel na hrnci! Divnost všemu dodávají archaické zvuky kláves, letité elektroniky, na druhé straně je na to všechno "tvořena hudba a hrány noty". Mnohý může ofrňovat rypáček rozmlsaný luxusními nahrávkami dnešních dnů, ale když zazní jednoduše vykňouraná melodie na podezřelých starobních klávesách z časů pravěkých, kdy pan Těremin začínal ve své laboratoři pobzikovat a Kraftwerk psali úkoly do školy, mé srdce plesá a nedá mi to vzpomenout na Yellow Magic Orchestra, ale třeba i Synkopy a mnoho jiných uživatelů dobových elektronických hraček. Kromě těch si na desce nelze nevšimnout v pravých časech použité kytary, nepřehlédnutelných Tubular Bells.

Druhý disk "Antitank Kiddo Legendary Cork" je deskou remixů, i když ne v tom běžně vnímaném smyslu. Kapela by klidně z nahraného materiálu mohla převařovat vícekrát a nikdy by se to nepřejedlo. Pokud se mi zdála jednička jaksi normální, dvojka je málem 'nuda'. Minimální experimentování se syntetickým rytmizováním (1). Moc nechybí ku stvoření experimentálnímu ambientu (2). Rovný podklad, bezbřehé improvizované pidlikání, tu a tam rozvířené ould skůl pištěním (3). Zpomalování a remixační přerod (4), stylové kotrmelce (5), volné blbnutí (6), rozcupovaná odrhovačka ozváštněná finštinou (7), bržděné zvukohrátky (8), zappologika (9). Nač plýtvat slovy? Poslechněte si něco, co Vám nepochybně bude vyznívat úplně jinak než mě.

Že už by se v muzice něco začalo dít i u nás? Pokud ano, několikrát vivat!

 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama