Lešek Semelka, S.L.S. - Louny, Vrchlického divadlo, 30.1.2012 (koncert)

9. února 2012 v 8:00 | obyčejný posluchač
Lešek Semelka, S.L.S. - Louny, Vrchlického divadlo, 30.1.2012 (koncert)

Na "Semelku" jsem se chystal s rozporuplnými obavami. Anotace o znovuobnovení staré party je podezřelé obecně, dodatek, že pro S.L.S. sehnal mladé kluky, kteří jsou schopni náročné skladby zahrát, už pak skoro velkohubé. Nevadí, za kilopade se dá přežít i horší věc.


Koncert měl být původně na velkém sále Vrchlického divadla v Lounech. Nemalý zájem však tuto akci přesunul do divadelní kavárny. Cca. padesát lidí, z čehož bylo asi 95% žen a já pak ve věku 43 let snad ten nejmladší. Operativně jsme s kolegou Medvědem zasedli přímo před pódium, aby nám nic neuniklo.

Nikde nic: dvě malá komba, skromné bicí, dvoje klávesy, pětašedesátiletý Semelka se slunečními brýlemi, jež neodložil a trojka mladíků, to vše nabízelo úsměv. Ovšem pouze do okamžiku, než se kapela rozehřála a pořádně rozjela. Teď už to můžu směle porovnat s deskou, které chybí právě to, čeho se mi dostalo plnými bednami. Nahlas, svěže, divoce, rozverně, radostně, s umem chytrého skladatele. Prolnutí starých ozvěn v nově napsaných skladbách. Ač nejsem pamětník ani pečlivý znalec, návaznosti na stará Semelkova působiště nebyla jen tušená. Typický hlas, typické klávesové rejstříky, stále tvořící, doplňující, barvící a excelentně hrající kytarista, basák s pětistrunkou a bubeníček. Vychechtaný klučík, evidentně se radující a skotačící. Původně jsem slovo divočáci, chtěl použít už v recenzi na jejich desku, ale šetřil jsem si jej sem a dobře jsem udělal. Přesně taková mělo být album. Třímat opratě mladých koníků, jemně s nimi manipulovat a nechat je skotačit v rámci pevných mantinelů.

Lounský koncert byl druhým v řadě a během něj došlo i na improvizovaný křest "druhého" alba Čas vlků. To je dostupno v podobě vinylového LP a plastového CD, to jen tak na okraj.

Mé nadšení z koncertu nesnížilo ani zbytečné povídání mezi skladbami, ani dámy, čekající na tu svou písničku a zacpávající si uši z opravdu hlasitého zvuku, ani neodvratný konec. Nakonec byl rád i Medvěd a dokonce dvakrát! Tak tedy příště...

 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama