Ummon - Retreat (recenze)

18. prosince 2011 v 9:00 | obyčejný posluchač
Ummon - Retreat (CD-R, 2011, Visceral Circuitry Recs)

Ze stejného zdroje jako Frantíci Glaukom Synod dorazil tenhle vypálený singl. Očekávání příbuzné zvěře se vyplnilo jen z malé části. Taky se jedná o jednočlenný projekt kytar s automatem, rovněž svádí metalovým směrem, ovšem jinam.


Tři skladby Ummon jsou už od počátku jiné než neskrývaně přiznané vzory ze kterých čerpají. Zprasená kytara a ještě zdemolovanější basa zní výtečně, což se nedá říci o předprogramovaných bubnech. Ty hrají jak zpod filcového povlaku. Pokud však nebudu hodnotit každý element zvlášť, ale dohromady, vše funguje - zvukově. Hudebně už je to krapet horší - slyšitelné nepřesnosti v rytmu přehlédne snad jen zhýralec a hluchoun mé úrovně.

Lost found lost (1) se zpočátku těžkotonážně uvede, aby se dále psychoticky rozjížděla pod vzoru kanadských Voïvod. Skvěle zabarvené sólo tento stav krátce umocní! Cukavé vybrnkávání s divným poboucháváním prázdného sudu otevře Godfleshovskou Retreat (2). Efektovaný zpěv, kytarové běhy, basové kotrmelce, rytmické kopance, uměle vytvářený chaos. Children of boredom (3) je jakýmsi Black Sabbathovským punkem. Heavy ládování s překotnými předěly a výrazným przněním vokálu. Kytarové sólo zde nahradí schizo výjezdy a frčíme k nemilosrdnému konci.

Čím víc tuhle kratinu poslouchám, tím víc se těším na celou desku. Snad to nedopadne, jak se občas přihodívá. Prvotina je událost, tak se musí nahrát co nejlíp!! Co je špatně a co dobře?


 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama