Copernicus - Cipher and Decipher (recenze)

15. prosince 2011 v 9:00 | obyčejný posluchač
Copernicus - Cipher and Decipher (CD, 2011, Nevermore/Moonjune Records)

Aktuální třinácté album přináší nahrávky a hudební víření ze sešlosti 2. listopadu 2008. První část jsem hodnotil při popisu alba 'Disappearance' (2009). Nic se nezměnilo, mistr chrlí volné básně, textové názory a myšlenky zakódované do atomů, fotonů, molekul, kvantového světa. Jak je kdo dešifruje už ponechává pouze na nás.

Album je experimentální, ač z podstaty operuje výtečnou muzikou. Aby ne, kdy ve studiu řádila horda borců. To už jsem ale psal minule. Jak plyne proud hudby, spíše se zamýšlím, co vede tak výtečné instrumentalisty, k měsíčnímu pobývání ve studiu a nahrávání něčeho, co nemusí mít jasný, a už vůbec ne dobrý výsledek? Třeba právě zkušenost a jistota, že tohle špatně dopadnout nemůže. Copernicus-e - "mozek projektu" nepochybně znají, šéf studiové kapely, hudební vedoucí Pierce Turner má nepochybně více než jasno, tak čeho se bát? Nechá šéfíka seriózně přednášet, bez obav klidně řvát, ba i klávesy pomačkat. Kapela je uvolněná až běda. Ve správný okamžik se může kdokoli z nich projevit, ač tak mnozí nečiní. Jsou tu volnéjší improvizované pasáže, kde divočejší zadutí do rour nikoho nepohorší, kdy zajuchaný výkřik přidá na spontaneitě a falešný ságový přefuk vypadá jako nutnost. Takto rozjívených velkokapel bude určitě víc, podle mě ovšem jen ti velmi dobří instrumentalisté jsou schopni přinést společně s divočinou i poslouchatelné prvky a to vše spojit do jednotícího celku.

Jestli si neumíte představit skrumáž floydovské kytary, laskavých houslí jak od Hrubého, jazzrockových kláves, basujících žesťů, vesmírného syntezátoru a opatrně sólujícího sága, zkuste třeba Free At Last! (2). Je to prostě písnička ve volnějším duchu a naléhavým sebevědomým křikem, kde tohle všechno existuje a pro mě je nejtypičtějším shrnutím co se ve studiu dělo. Prosím, ne abyste si špatně vysvětlili, že celá deska je právě taková. Nikoli, třeba Vás odradí/překvapí scat-ovaná taneční Mud Becomes Mind (3), volně provedená I Don't Believe (4), dixie šraml ve Step Out Of Your Body (9), atp. Všeho je dosti, otevřeným hlavám neuškodí. Novinka mě výtečně naladila, hned si znovu pustím Disappearance a pak znovu Cipher... až bude konec světa.

Luxusně pojatý digipak mi barevným laděním připomíná L'Enfance Rouge - Bar-Bari, jednoduchými malůvkami taky hodně Rainstick Cowbell - Fireants, obaly desek, o nichž jsem Vám už psal. A neplést prosím Copernicus-e s Cornelius-em!!

 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama