v/a Japanese Assault (recenze)

12. května 2011 v 9:00 | japan. ass.
v/a Japanese Assault (CD, 2003, Relapse Records)

Tak po téhle kompilaci jsem se začal pídit od doby vydání. Ne snad, že by nebyla k mání, ale nechtělo se mi dávat 'běžnou cenu'. Několikrát jsem mohl i když jsem v té době měl pojem jen o dvou zúčastněných ze čtyř.

01~14 Senseless Apocalypse patří mezi skromný výkvět scény své doby, přesto jejich divočina utržená ze řetězu je stále platná. Jako představovací úvod pro sebe i celou desku. Pomalou improvizaci bez mrknutí oka strhnou do formátu krátkého songu a pak už sází další a další. Neurotické drtící pulsy, maniakální sebevražedný vokál beze slov, houpavé uvolňovací vstupy. Žádná intra, žádné opičárny. V podstatě power-violence rozkročený ve vniřním území ohraničeném nespoutaným noisecore a nalajnovaným grindcore.

15~19 Muga mi zůstala skryta až doposud. Nikde o téhle partičce ani zmínka. Počet pouhopouhýh pěti songů s dvoj- až trojnásobnou stopáží oproti partě na začátku naznačuje jinakost. A je tomu opravdu tak. Vybrnkávání dává tušit, že na vše bude dost času. Pevné kytarové tahy s melodickými vyhrávkami lákají do emo hájemství, kde se mísí punková lehkost, metalický náboj a hardcore energie). Převalované bicí a neustálá táhlost. Hrubiánský vokál s přežvykovacím přízvukem vzápětí střídá naléhavější ve vyšší poloze (na první poslech snad ženský). Toliko se událo pouze v první skladbě jejich setu. Ani další kusy se výrazněji neodkloní, snad jen znatelnějším střídáním rychlostí.

20~33 Realized jsou na tom s délkou svých výtvorů podobně jako jejich apokalyptičtí bratři. Průměrná minutovka s luxusně naprděným zvukem fuzzovaných kytar, rytmikou nadoraz, vokálem umírajícího medvěda a dalším hlasem, svolávající pacienty blázince na večeři, to je, oč tu běží. Destruktivní punkový základ v ultra zahuštěné grind podobě s nafofrovaným death metálem.

34~37 Swarrrm už v mé sbírce byli, jsou a budou. Každé setkání působilo neotřele, i tady je tomu stejně. Absolutně odlišný zvuk, psychedelické postupy, neřízená energie. Jakoby se jistí Kanaďané zvencli a chtěli ve své tvorbě shrnout všechnu divnost (nejen hudebního) světa. Když tak poslouchám tu basu, jak i přes neskonalý lumpus vyhrává a preluduje, doplním si k tomu poskládané nápady kytar a nekonečné přechody bubnů, tipuju si, že jsou to výteční muzikanti se zvrhlými choutkami. Křičený trpitelský nářek v půli poslední skladby tento názor jen podporuje.




 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama