Rice 屎 Corpse - Mrs. Rice (recenze)

24. května 2011 v 9:00 | obyčejný posluchač
RiceCorpse - Mrs. Rice (CD, 2009, Dual Plover/Subjam)

Jam sessiony nejsou ničím novým, spolupráce na dálku také ne. Lidé se sejdou, zahrají si v klubu, uchopí něčí nahrávky a přetaví je do jiné podoby, přes internet naládují a stáhnou zvukové soubory, aby je zhmotnili do podoby spolupráce.

V tomto případě Australan Lucas Abela sebral kus amplifikovaného skla, s nímž obráží možná i nemožná zákoutí světa a zavítal do Číny. Během turné po deseti čínských městech sestavil kapelu Rice Corpse. Po čtyřech jamech ve dvou dnech nahráli tuhle desku. Zbývajícími členy pro improvizování byli bubeník Yang Yang, člen Mafesian, kapely s pověstí nejdivočejší na pekingské scéně. Třetí do počtu, saxofonista Li Zenghui, zde nepřevádí brutální extempore, ale odvazuje se coby pianista.

Oč tu běží a co je podstatou se nabízí hned od počátku. Klidná komunikace se pomalu hudebním oťukáváním mění v ničivý uragán. Živelné bicí, jednoduchý, ovšem o to intenzivnější klavír a zurčící kvílení dolované z tabule skla. Mountain (1) zůstává jakýmsi seznamovacím kouskem, což už se nedá říci o Stamp On My Balls (2). Pulsující nasazení, kdy nevíte, který zvuk je zkreslený. Následují sekce kdy se zdánlivě nic neděje, jsou střídány eruptivními pasážemi, kdy si hluková složka (vrzní dveří?) vše podmaňuje. Desktop Frog (3) zpočátku opravdu imituje mechanickou žabku na stole, tedy variantu tuzemské zobající plechové slepičky. Opatrné piáno, citlivé bicí, houkající sklo. Resurrection Man (4) mi chvílemi zní jako dílko soudobé vážné hudby s postupným přesahem k rockově našponovanému jazzu. Co však uslyšíte Vy není jisté, na deseti minutách toho lze zvládnout dost. Nejkratší Peking Duck (5) je zřejmě nejjasnější vzorkem z desky. HUmorným a zároveň velmi odlehčujícím. Mrs. Rice (6) s volnou, dramatickou náladou souzní se stříbrným obalem i černým příběhem na něm natištěným.


Ač to bude znít divně, na desce mi vadí právě ty nejzkreslenější okamžiky, kdy na povrch vylézá slévající se nekvalita zvuku. Ohlídat si tuhle stránku, co se týká volné improvizace, je to výtečný titul. Tak jako tak se poohlédnu po nahrávkách sólového saxofonisty a kapele Mafesian.


 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama