Kurumiee (recenze)

18. května 2011 v 9:00 | Juraj Kukurumiee
Na první pohled, za zvuku úvodní skladby jsem myslel, že je to další nahrávka Mary Yamaguchi. Podobné fotky, podobná kytara, podobný přednes. Pravda, několik rozdílů se po krátké chvíli vyloupne. Fotky nejsou smutné, spíše rozverně usměvavé, vychechtané holčičky na obrázcích, kytara je zřejmě od stejného výrobce, jen značky na hmatníku ji odlišují. Taky japonské znaky nesouhlasí, takže se tu předvádí jiná umělkyně - firemní kolegyně くるみee.


Černobíle nakopírovaná, osmistránková knížečka není dobře oříznuta, ale křivoty nikam nezasahují, přesto z japonských znaků nevyčtu nic z deseti textů ani kreditů. Disk dále doprovází barevná A4 s koncertní fotografií, deseti malůvkami a vysvětlujícím textem.

Drobná slečna Kurumiee (147 cm!) je na momentce s kytarou, ale hned úvodní píseň (1) zapěje za doprovodu klavíru. Ani šanson, ani folk, spíše volně zazpívaný příběh. Rošťácký výraz a paleta nástrojů: klavír, basa, klávesy, kytara (2). Vysoko položený uzoučký hlásek prozpěvuje (3), sladce vzpomíná (4) atd. Občas je kytara syrovější a ne úplně precizně zahraná (5), ovšem zpěv to bez problémů utáhne. Myslím, že dál už není potřeba více psát, je to v podstatě pořád dokola (41:50) a bez textů je toho ještě o půl míň. Zkusím dohledat nějaké video, holý zvuk nebo jakoukoli jinou zmínku, abyste se nemuseli namáhat, měli představu o co se dál nezajímat, hehe!

 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama