Cocobat - Cocobat Crunch (recenze)

3. března 2011 v 9:00 | pták Kokobát
Cocobat - Cocobat Crunch (CD, 1993, Toy's Factory)

Další zářez do sbírky od japonských Cocobat. Tahle platňa se datem vydání terfuje před minule recenzované - Struggle of Aphrodite z 1993 a I versus I z 1999 - a je znát, že chlapci začínají. Nesměle černobílá titulka od dvorního Pusheada je dále podpořena barevným zbytkem obalu. Neodpustím si drobnou výtku k nečitelným skladbám na zadní straně. I lehce zatlumený zvuk můžeme přisoudit k nedokonalostem debutu. Stačí ovšem lehce přidat na hlasitosti a chvílu počkat, než uši přivyknou.

Hudba ještě není tak úplný stylový mix, přesto už lze i tady vystopovat dílky do skládačky. Návaly metalových kytar s prostorem pro funk basu, volnější vyhrávkové pasáže s důrazem na těžkost, leckdy až sabbatovské riffování a stará muzika (rozuměj hard rock) vůbec. Představte si třeba Red Hot Chili Peppers, kterak si dají ve zkušebně Danziga aniž by to museli nazývat stoner rockem. To slyším v Cry Of Pain (4). Divočejší návod na rychlé řešení problémů poskytne nejkratší šumivka Ugry Shit Needs More Paper (5). Normální zpěv, třeba ten v následující Fish (6) mi někoho připomíná, ale za krista si nevzpomenu koho. Zde bych vypíchnul barvení vokálu efekty, čehož využívali i dále. Prostor pro basáka Take.Shita je nepřehlédnutelný, buť ho nezneužil k onanistickým preludiím. Dá se říci, že to nemá zapotřebí, protože hraje dobře a nelze si ho nevšimnout v průběhu celé desky. Odlehčený song Mental (8) zůstane alternativně rockovým "slaďákem", aniž by sklouznul k cílené líbivosti. Výživná houpavá nálož Punch You (9) i následující Another Me (9), předvedou barvení zpěvů nejvíce a dá se říci, že tím je se ctí deska zakončena, přestože si poslechneme ještě tři songy. Proč je Guy, Plathome ověšen dodatkem Pizza Mix (10) mi není úplně jasné, ale jistá forma experimentu se tu nachází. Přehlednější volnější struktura s dominantní basou, tep udržujícími bubny, 'hravým' zpěvem a přizvukujícími kytarami. Zmínil-li jsem na začátku riff jako nosný nápad v jedné předělávce od King Crimson se nám této stěžejní podstaty hard rocku dostane měrou vrchovatou. Kromě toho se tu s úctou umělecky preluduje, střídají nápady takže pocta je to dostatečná. Poslední drobek je předělávkou od stejných praotců. Během necelých dvou minut si oťukneme o čem, že to vlastně starý art rock je. Kvílející kytarové sólo na podloží pevných bicích a umělecké basy.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 humanbeanpiece humanbeanpiece | E-mail | 4. března 2011 v 13:03 | Reagovat

Ha,
další japonský kousek rozšiřující mé obzory. Ideálně vystižená hranice mezi syrovostí a sofistikovaností, tedy alespoň z mého pohledu. Díky Radku!

2 RadeK.K. RadeK.K. | Web | 4. března 2011 v 19:58 | Reagovat

JSEM RÁD JESTLI SIS NAŠEL DALŠÍ OBLÍBENCE. JEŠTĚ JICH JE HODNĚ, MNOHO A DOSTI...

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama