Apatheia - Elevating Moments (recenze)

4. března 2011 v 9:00 | apatický elevátor
Apatheia - Elevating Moments (CD, 2011, X Production/Redblack)

Jestli je druhé album havířovské Apatheia, jak praví promo zpráva, 'nakažlivě energické' to si nejsem jist, ale každopádně je nakažlivě poslouchatelné. Příjemně vyvážená rocková muzika na rozmezí avizovaného art rocku, kytarovky a popu. Nevtíravé melodie si spíše posluchače pomalu omotávají, než by se protivně vnucovaly. Hned úvodní 'hit poslední sezóny' Dressed In Dreams (1) předvede vše čím jsou Moraváci schopni zaútočit. Promyšlená stavba skladby, vyrovnání drive klavírem, poctivé kytarové sólo, refrénový slogan. When You're Not Speaking (2) by počátkem 90. let zapadla mezi ostatní tvorbou podobných skupin, tady mohou pro další generaci působit svěže, až odlehčeně. Jednoduchá a přitom zajímavá je Created For Me (3) se změnami kytarové hradby, pěknými sóly a vyhrávkami. Cajdáček s klavírem When The Sun Goes Down (4) oživí nejprve málem nepoznatelný zadní vokál, ale hlavně jej zvedne tahavé sólo, za nějž by se nemuseli stydět ani Pink Floyd. Na mé ucho solidní anglická výslovnost, které kupodivu (!) dost rozumím, je přítomna průběžně, pochodující basa jen v Until I Smile (5). Violoncello není rocku úplně cizí, ale jeho využití během The One To Follow (6) je úchvatné! Pomalé dávkování na začátku, postupně přejde v přiznávky až k unisonům s kytarou. Písnička přesto není postavena jen na této lahůdce, ale funguje i sama o sobě. Dle potřeby lze part přirozeně zaměnit za druhou kytaru, popřípadě housle apod. Chytré! Circling Like Dogs (7), další normální kytarovka sic na desce nepůsobí jako vata, ale svět by se bez ní klidně obešel. Kňourající kytarové klouzání (bottleneck?) The Little I Remember (8) čeří náladu poklidnou i rockově napruženou, doplněno střílejícími bubny a zapixlovaným zpěvem. No řekněte, není toho na jednu skladbu až dost? Living Dreams (9) spíše než vykalkulovaný ploužáček, zadumaná alternativa. Pokud se v ní tančící pár najde, myslím, že jim budou vzpomínky naskakovat i po letech se vkusem, klidným zpěvem a nepřeslazenými sbory. Start Keep Goin' On (10) mi vzdáleně připomíná nějakou hitovku z bedny. Snad je to k zbloudilý Chris Cornell nebo Santana vypomáhající komusi, ale nevadí. Taková muzika náš malý český píseček na chvíli lehounce rozčeří, ale z pohledu celosvětového, se z ní mainstream neposere - ani za humny, ani tady. Kdyby příjemnou muziku doprovázely česky nazpívané texty, mohli jsme si po náležité mediální masírce prozpěvovat jednu nebo dvě pecky.

Jde-li muzikantům o to rockové, neuškodilo by zvuk ještě trochu našponovat, napadlo mě několikrát v průběhu poslechu alba. Přepokládám, co mi chybí tady, bude přítomno na koncertě.


 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama