Ambiguous - Stone Cross (recenze)

1. března 2011 v 9:00 | obyčejný posluchač
Ambiguous - Stone Cross (CD, 2010, Aliens Productions)

Balení v podobách plechových krabiček jsou známa např. u cigaret a doutníků. I některá CD jsou jimi chráněna, jako je tomu u slovenského projektu Ambiguous. Zadní strana je polepena samolepou, předek má plastový průzor, takže hlavním motivem je potisk disku.

Tématiku dvou obrázků udává kříž a detail sochy. Je-li záměrem projektu vláčet mě coby posluchače mystikou, kostelní atmosférou a chrámovými prostory, pak se mu to hned v otevíráku Red Moon (1) bez větších problémů daří. Rovné klávesové plochy, delayované údery, dlouhý hall. Prelusion I (2) je přemostění s rozeznívanými gongy, samozřejmě v režii elektroniky. Vypadá to, že skladby budou přehrávány bez dvou- a vícevteřinových mezer, takže sountrack nebude ničím rušen. Ambientní Ashes (3), podobně jako skladba na kompilaci Hypercommunity, pracuje s klavírem, dále violoncellem až k umírajícímu tepu, kdy se zjeví Cathedral Ruin (4). Veledlouhé echo dělá s různými údery zázraky. Dynamika prostoru náhle vroste o řád výše. Spíše než objev zdevastované stavitelské chlouby, je tu představeno její borcení. Prelusion II (5) je další oddělující mezihra. Poklidný Stone Cross (6), další porce klavíru dojde v půli skladby k úhoně dusotem pulsujících ruchů. Napjatá atmosféra by se dala krájet stejně tak v Death Bell (7). Industriální kovové zvuky doprovází hučící klávesy a krátce echovaný klapot, samozřejmě nechybí ohlášený zvon. Prelusion III (8) může stejně dobře jako rozhraní, plnit funkci pomalého úvodu skladby The Hopeless Life (9). Opatrné klávesové schody a hlasové rejstříky přenesou myšlenky od pesimistických chmur, k prozářeným andělským sférám. Myšlenky jsou kdesi v neuchopitelnu, ale naše schránky bloudí v podzemí. Svědek zvukovův Frail (10) tlačí celou svou pomyslnou tíhou, slabším jedinců se dělá mdlo. Občasné průzory s paprskem světla nejsou na každém kroku a východ v nedohlednu. Nejdelší kompozice Autumn Dreams (12) se čtrnácti minutami bude prubířským kamenem pro otrlce. Pozvolná melancholie s několika strašidelnými běsi. Budď usnete dřív než zahartusí, nebo se půjdete přebalit.

Tahle pochmurná poetika mě nebaví, ale jednou za čas neuškodí. Muset poslechnout více obdobných titulů najednou, nevěděl bych kam šáhnout pro další popisy. Odklon od marastu (nejen zvukového), vyčištění hlavy je prospěšný. Co však očekávat od eventuálního koncertu takové kapely je na pováženou.

 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama