Dissecting Table - Early Studio Works 1986/87 (recenze)

20. února 2011 v 0:13 | pitvač
Dissecting Table - Early Studio Works 1986/87 (CD, 2008, Steinklang-International)

     Chtělo by se říci, kdo nezná Pitevní stůl, jakoby ani nežil. Japonská legendární kapela patří mezi letité projekty industriální hudby. Ichiro Tsuji jej diriguje pevnou rukou a nahrávací/vydavatelská potence mu není vůbec cizí. Nemálo nahrávek bylo realizováno v průběhu let jak na vlastní značce UPD, tak i všemožně jinde. To, co se neujalo, přichází na řadu v letech posledních. Kvanta CD-R poskytují představu o málem každém prdu, který se uskutečnil. V rámci archivního smejčení vyšel i tento sběr ze zhruba poloviny osmdesátých let. Velkoformátový obal/plakát, složený do menší á-pětky, představuje nervní červení a dráždivou lila pojaté výjevy ze studia. Na první pohled počítačově zmanipulované obrázky připomenou chaos moderního města, ale po bližším ohledání si všimnete kytary, mixpultu, hromádky CD, racku s efekty, kabelů, ale třeba i počítače.


     Zvukový materiál pochází z různých studií. Prvních šest songů bylo pořízeno 1986 živě v Antiknock, zbývající pětice nahrána a smíchána 1987 v Academy Apollo. Dvě návštěvy, dva rozdílné přístupy.

     Human Rights (1) je nejen nejdelší skladbou sbírky, ale vlastně i dobrým úvodem a určující podstatou. Kombinace hlasu, jednoduchých rytmů dosahujících maximálních hypnotizujících účinků, to vše podpořené doprovodnými industriálními zvuky. Rozmazávání do falešna, zpomalované zvířecké násilí (hudební!). Accomplishment (2) je svižnou jízdou při dodržení nezbytného základu. Podobná jednoduchost je ve Silent Violence (3) pře(d)vedena až k primitivnosti. Nejprve je posluchač terorizován nepříjemnými skřípoty, aby byl dobit kombinací přehledných rytmů a nelidského ryku. Camouflage (4) je neurotickým maršem s ještě vzteklejším velitelem udávající temto, schopné udolat i ostřílené mazáky. I Get My Slogan (5) vytáčí základní rytmický vzorec až k neukočírovatelné psychedelii, samozřejmě při neustoupení z útočnosti. Klidný začátek Rotation Of The Conflict (6) trvá opravdu jen chvilinku. Poté se rozehraje syrová industriální muzika bez příkras. Chcete-li někomu představit oč v tého hudbě (ano, hudbě!) jde, nemáte snad ani lepší možnost. Podívám-li se na Antiknock část zpětně ještě jednou, takhle nějak vypadá pravěk neo-folku, militantního industriálu, apod. aniž by těmito byl, což mi nesmírně vyhovuje. Nejde o propagandu, jde o zvuk!

     O rok později už se nejelo 'z oleje', ale zřejmě se vrstvilo do stop, byť je podstata stejná. Syntetická basa z automatického bubeníka jako určující podklad, pár svištících a vrčících zvuků nabízí Answer (7). Nedělejte si ovšem iluze, že by to mohlo být vše. Nehorázný řev s upřímnou výpovědí, po které je nutno pátrat nebo se domýšlet. V tvorbě Dissecting Table jsou pasáže, které, kdyby stály samostatně, byly by vlastně přihlouplou, místy až popovou elektronikou, ovšem co z nich dělá industriální mašinérii, jsou kovové a zkreslené zvuky a jistá nepřesnost a neučesanost. Práve takové jsou Illusion (8), Dissect (9), Clear Up All (10), málem sesterské písně. Správný vzorec, hraničící s rukopisem byl nalezen, proč tedy nestvořit pár písní. Umělé rytmy zvuky Control Matter (11) jsou bez ostychu drceny těmi industriálními. Přesná kombinace slévající se v jedinečný celek.

     Připadají Vám Godflesh  moc čistí, Neubauteni jaksi intelektuální, metalová muzika sterilní? Zkuste Dissecting Table a  nebude-li to ono, klidně si odplivněte. Oni na Vás taky!

shlédněte skoroklip:
4/ Camouflage


a živé provedení songu:
6/ Rotation Of The Conflict

 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama