FDK - Borderline (recenze)

30. listopadu 2010 v 22:24 | Teta Bordelína
FDK - Borderline (CD, 2008, Redblack/X Production)

     F.D.K. neboli Fuck Da Karot je kapela o které je slyšet, o které se mluví, píše a která je chválena. Není divu. Vizuálně jednoduché promo CD opravdu stojí zato!


     EMOtivní muzika. PSYCHOdelické výlevy, NEUROtické nálady, NÁLADOdotvorné plochy. Tím vším si s posluchačem hrají. Umím si představit, že pro některé normální jedince bude muzika téhle kapely depresivní, pro další stále v jedné monotonní posmutnělé rovině, ovšem zkušené ucho si bude lebedit a mlaskat. Úsporné hraní střídajících se kytar s maximem výraziva od pidlikání na jedné struně, sázení akordů až po tahání dlouhých tónů je v přímém protikladu k pestrému hraní bubeníkově. Nejdou však proti sobě, jedná se o kontrastní symbiózu, jež je zcela ku prospěchu výsledku. Basák zdá se býti upozaděn a nezmíněn, ovšem vím o něm, tak nechť se nedurdí, hehe! Nechce se mi hodnotit a popisovat každou z jednotlivých osmi skladeb. Beru desku jako celek, sourodý jednolitý orga(ni)smus. První třetina se rozlévá, uprostřed dojde k citlivému vzedmutí a jemnému zaburácení, samozřejmě v mantinelech hudby FDK, aby se vše opět vrátilo do uvyklých kolejí. Chvilková bzučení a rozpíjejíní kytar připomene, jak lze úkrokem vstoupit do hájemství k některým black metalovým spolkům. Zpěvák, který nepůjde mnohým pod vousy, zase barvou svého hlasu nervního metalového buřiče. Oba zavádějící postřehy berte prosím s velkou rezervou a nikoli jako vodítko, je to jen můj pocit a momentální nápad.


 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama