Magnetik - Projektor (recenze)

19. října 2010 v 20:57 | obyčejný posluchač
Magnetik - Projektor (CD, 2010, X Production)
     "Hudba je fantazie," motto desky, které jsem z počátku nebral příliš vážně. Moimir Papalescu je v mé mysli zafixován jako ukrutný elektrikář a tentokráte se mi to vymstilo. Navíc se přiznám, že jsem si včera jako vnadidlo poslechnul stále výborný Totem od Gun Dreams.


     Oč větší je mé překvapení při vstřebávání čtvrtého (!?) alba Magnetiku. Že je otevírací instrumentálka Chrysanth (1) inspirována nám neznámým světem pozná i hluchý. Vynikající facka pro zbloudilé a falešně očekávající. Klid a mír elektroniky The Sun Is Near Me (2) poodhaluje podstatu. Ta nadále trvá i v Burly Elk Song (3), kde lidskou polohu zaštiťuje kytara. They Are Coming from Eggs (4) výrazně oživí přelétající ságo a společně připraví půdu pro hitovku Onyx (O.N.Y.X.) (5). Jednoduchý opakující hudební základ je omotávající a k dupání se potleskem přidáte aniž byste to tušili. Rádio se nažralo, ale zblbnutému posluchači stejně nic neřekne o zbytku desky. Ta se unáší ve zcela jiné poloze. Názorným příkladem budiž titulní dvoudílný Projektor. Part I - Déja vu (6) může díky použitým synťákům, ale i modulaci zpěvu klidně zaznít na některé z desek japonských Y.M.O., Part II - The Return Of Déja vu (7) jakbysmet. Vzdouvající se vlnění je vygradováno vyplavenými nečistotami.

     Příměr? V podstatě jako když se díváte na noční oblohu. Nic se neděje, málem si představíte nekonečno a v tom se přes statickou scenérii něco mihne. Začnete přemýšlet o tom, že to musí být lidský element nebo jiný živý element. Odpověď je však v nenávratnu, v lepším případě ve Vašem nitru. Hudba je fantazie.



 

4 lidé ohodnotili tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama