Merzbow - Cloud Cock OO Grand (recenze)

17. března 2010 v 21:08 | zblblo
Merzbow - Cloud Cock OO Grand (CD, 1990, ZSF Produkt)

Ihned po poslechu novinkové desky Don't Steal My Goat, jsem si řekl, že je potřeba trochu ji zkonfrontovat s historií. Hrábnul jsem tedy do regálu vyzobnul tohle album a ještě jeden kousek pojmenovaný Mercurated.

Firma ZSF není ničím jiným než vlastní značkou Masami Akity. Přestože už dříve zde byly některé tituly (kazety a vinyly) vydány, tento se honosí katalogovou značkou MERZ CD-01. Vnější modrobílá papírová krabka skrývá klasický plastový box se vším potřebným. Žluto-červená abstraktní koláž na všech vnějších stranách a je podkladem pro bílý text.

Skladeb s přesnou datací dokončení je na bookletu uvedeno pět, leč displej jich vykazuje o jednu méně. BRAIN FOREST for Metal-Acoustic Concrete (9/1/90) (1) je rozsáhlejší kompozicí pro kovové zvuky, ať již rozeznívané živě nebo vytrhávané z kontextů vinylových desek a pásků. Není poznat kde je bráno. Lehce zastřený zvuk (oproti pozdějším deskám) je i tak čitelný a posluchačsky vstřícný. Ucho není unavováno ataky extrémů, produkce industriálně kamarádská. Závěr je zahušťován a sycen, k explozi však nedojde. SPINNOZAAMEN (23/10/89 & 8/12/89) (2) by se dala popsat jako vláčnou rozjížďku tvorby devadesátých let. Skoro pětadvacetiminutovka se opatrně projevuje lo-fi zkresleními, skřípavými kovy, signálové střiky k předávkování. Hojně je využíváno prostoru, umísťování zvukových cákanců vlevo, vpravo a uprostřed, ztišováno a chvilkově čekáno. AUTOPUSSY GO NO GO (19/10/89) (3) může připomenout vzpouru opotřebovaných samplerů. Nabořené zvuky se dohadují, tlačí kupředu, ne všechny součástky však jsou schopny vydržet. Po kratičkém ztišení se přesunou do kovošrotu, kde se vydají ze svých posledních sil. MODULAR (3/12/89)* (4) se příliš po kovech neohlíží a pokud ano, jsou vmontovány do monolitického hlučného celku, tak jako záznamy z dvou holandských koncertů do této skladby. Koncem osmdesátých a zhruba do poloviny let devadesátých Akitovi koncertně vypomáhala Reiko A. Zatímco on drásal krabicový pružinofon, slečna prznila theremin a další elektronické přístroje, nástroje a efekty. Pokud dobře tipuji skladba POSTFIX (14/12/88) je zřejmě kovově klinkající tříminutový ocásek. Buď je domíchán, nebo jsou to manipulované nahrávky využité na konci koncertu.

CD bylo vydáno v sérii 500 kusů a s odstupem dvaceti let (!) je zajímavou sondou do průpravy hlukotvůrce. Ještě zdaleka nedosahuje mistrovství, které se objevilo o několik let později a udávalo na dlouhá léta směr. I tak je nenudícím záznamem!


 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama