LONVOQ-TOH 1 (recenze)

17. ledna 2010 v 22:40 | obyčejný posluchač
LONVOQ-TOH 1 (CD, 2009, vlastní vydání)

Lisované cédéčko s katalogovým číslem 0000001, oboustranně tužkou popsaná červená čtvrtka a dva barevné výstřižky z nějakých kartonových obalů. Zvuková nálož je zčásti odhalena displejem, který žaluje 1:13:52, jednodušeji řečeno jedna skladba v délce trvání 74 minut.

Úchylné, střihané, spratkovské, neřízené, divoké, každý pes jiná ves, zvukové smetiště, vykřičený dům se samply místo lehkých dívek, několik rozbitých radiopřijímačů, usínající divák TV, kterému padla ruka na tatranku a programy jsou přepínány v nekonečné linii. Co je jakýmsi poznávacím elementem, jsou živě hrané bicí, ovšem i ty jsou sestříhány, poslepovány a poházeny jako bordel kolem silnic. Tohle všechno bylo slyšeno a to jsem teprve na jedenácté minutě. Úmylný bordel, zvukové dada, digitální koláž analogových lepenců, kdy se moc nehledí nejen na "co", ale v podstatě ani "jak". S úrovněmi hlasitostí jednotlivých kousků si Okaniwa Fumihiro hlavu neláme. Snad je cílem tímhle způsobem dosáhnout anarchistické drzosti, jak ještě více (nejvíce) zasvinit už tak zaneřáděný svět. Málem neznatelné špetičky stylových koření jsou možná výplody mé choré fantazie.

| www 1 | www 2 |

dvě, s deskou zdánlivě nesouvisející, videa


 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama