v/a What Pleasing the Lord looks like-Marriage: Extreme, Noise... and Terror from Japan & Israel (recenze)

31. prosince 2009 v 21:02 | obyčejný posluchač
v/a What Pleasing the Lord looks like-Marriage: Extreme, Noise... and Terror from Japan & Israel (CD, 2008, Heart & Bones)
  1. Pokud sledujete můj blog, o Ryokuchi (jap) už byste mohli mít pojem (pro pořádek zde a tady). Ani na téhle kompilaci neustoupili. Z celkových deseti minut zatraceně těžkotonážních a pomalých riffů uzobli čtyři pro klidný úvod a decentní závěr. I tak je to hustýýýý!
  2. Cadaver Eyes (isr) chvíli klamou tělem, když navozují dojem elektronických brumů. Avšak i oni rozeznívají kytary, aby se dostali k cíli v podobě experimentálního sludge bláta. Emotivně exponovaný hlas je trochu mimo mísu, což by spravil jiný poměr při mixu. Nekonečných šest minut!
  3. Zenocide (jap) destruují Room. Muzika je šnekovitě svižnější a vokál je tu vymod(e/u)lován přesně naopak než u předchozích kamarádů - je tupě zastřen do celku. Docela normální píseň.
  4. Zřejmě do zkušebny uzavření LietterSchpichDiet (isr) vyplňují prostor kytarovou masou do které vokalista vskutku útrpně naříká. Pokud bylo doposud dostatečně hudebno, teď poprvé přišla na řadu i složka hlučná. Bicí jsou tu jen jaksi do počtu.
  5. Než začnou MONEYI$GOD (jap) v nejkratším příspěvku na kompilaci hrát, uběhne minuta, během níž hlavně zní obrovité transformátory. Poté se přidají tepající bicí a tu a tam štěkající vokál. Za polovinou se rozjede elektronické peklo s neutuchající energií. Vynikající kousek a zajímavá kapela!
  6. Poochlatz (isr) snižují laťku kvality o poznání níže. Lo-fi zvuky vytváří mlhu, ve které je nutno silně zaostřovat a náročně hledat. Pravda něco černého se v bílé mlze děje, ovšem nepřesvědčivě.
  7. Tajemný hučák Remesh (isr) s mluveným přednesem se pomalu brobouzí a s ubíhajícím časem přidává na intenzitě. Hlas křičí i zvuky zintenzivňují až k hranici přezkreslené nekvality. Na první pokus mě nepřemluvili, zkusím se poohlédnout po více materiálu. Cítím tam jakýsi potenciál.
  8. Borec z Nerverless (jap) testuje kytaru pomalým vzpomínáním akordů, které zná a hlavu má ve větráku. Neskutečných devatenáct minut (!), kdy jedinou změnou je průvan v uších. Vynikající underground!
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama