Opitz - Striktní protokol (recenze)

17. prosince 2009 v 22:40 | opicsak
Opitz - Striktní protokol (CD, 2009, Khaaranus)

Po zkušenostech z kocertu a poslechu splitka s Rubufaso Mukufo jsem si nědělal vrásky s případným zklamáním. Ostřílení kozáci a mladické nadšení, to je přece dobrá rovnice?
Devatenáct minut, jedenáct grindcore skladeb předvedených klasicky, tedy, tak jak by klasika vypadat měla. Ztřeštěně, ovšem ne lámaná přes koleno, profesionálně s amatérským pelem, dřevorubecky, přesto přemýšlivě. Prostě a jednoduše, jsem rád, že po letech kdy v chlívku tvrdé muziky v Mostě udávali prim Krevel a poté Four Seats for Invalides, než jim začali na paty šlapat Contrastic, je tu kapela, která s tím vším přeneseně nemá nic společného. Když to přeženu, nemám u nich ani pocit mostecké kapely, spíše české (československé) a nebojím se říci světové... nebýt textů, hehe!


Texty nás, kdo tu žijeme a pracujeme, svými citacemi vrací do působiště a bez zbytečného moralizování a poučování otevírají oči. S drsným humorem např. popisují, jak Spálit a ututlat (4). V dalších narážkách postupují, ale i dále a pojmenovávají figury, které se pohybují kdekoli vůkol nás, takže se na mušku dostane třeba Impresário (3), Geronti (co) jsou proti (10) nebo New Hippie (11). Klasická témata drog, alkoholu a špatné společnosti jsou prolnuta průběžně a humorně je podporují, popř. negující intra, vsuvky, vyhrávky ale třeba i originál afroamerický MC Phil Da Top.


Posledním co stojí za velikou poklonu a smeknutí klóbrcu je obal. Všechny tři jeho složky, které popíšu podrobněji, jsou unikátní. Grafika - temná snaha o spojení člověka, města a fabriky je výtečná. Podobně jako v textech, můžeme při pečlivém ohledání najít mnoho vtipných detailů. Ty se ještě umocňují díky netradiční skoro-leporelové skládačce. Kombinováním a různým řazením dostáváte další a jiné možnosti náhledu. Poslední jsou texty. Nevím nakolik to byl záměr, ale porůznu seřazené texty nutí člověka najít si ten který a následně přečíst. Při prvním setkání Vám tak hledání zabere více času než poslech samotný, což může být cílem. Jestli hrubé hlasy byly dříve (než se staly jedním z klišé) reakcí na nezájem o texty, pak takovýto fígl může být logickým pokračováním.

čtyři impresáriové a dvě otrokyně

Mno, málokterá tvrdá partička mě dnes již osloví, ale těmhle čouzkům, jsem to sežral i s navijákem. Jste rádi Opitze? Vám se to povedlo napoprvé i na opakované poslechy a to není normální, vy smradi!

 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 k.eight.a k.eight.a | Web | 3. ledna 2010 v 17:50 | Reagovat

Ahoj Radku, výborná recenze skvělé nahrávky ještě lepší kapely. 8-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama