Merzbow, Boredoms - Live 8.7.1995 (recenze koncertu)

6. srpna 2009 v 0:37 | obyčejný posluchač
Merzbow, Boredoms - Live 8.7.1995 (Rakousko, Vídeň)

Díky aktuální informaci od nadšence Pavla "Monster" Černého, jsem se od června mohl těšit na jednu z osudových chvil mého života. Není mnoho kapel, které bych chtěl vidět živě, ale každá japonská a navíc hluková určitě patří mezi ně.

Po nekonečném vyřizování (propadlý pas + další potřebnosti) a shánění informací (vlak, ...) jsme s kámošem vyrazili na Vídeň - pátek večer...

První z mnoha nemilých mezipřistání bylo v Praze. Čtyřhodinové čekání na přípoj do Rakous jsme vyplnili německou kapelou Dead Mould, která hrála v Bunkru. Mrtvý moul(d)a se snažil, zvuk dobrý, ale kontakt s publikem se navázat nepodařilo. Osobně bych nevyhledával, ale jako výplň volného času, navíc naživo, vcelku slušné poslouchání. Po skončení, za silného oparu trávy (+?) jsem získal pár kontaktů, které se ještě doufám rozvinou. Výměna promo-CD s manažerem a odchod...

Cesta jako fík - Videň - hledání č. 1 (divadlo, kde se večer zachvěla zem) - 12 hodin volna - potulka městem - hledání č. 2 (Rave Up Records, speciální obchod pro všechny styly) - přehrabávání v tunách kompaktů, elpíček a singlů nejrůznějších okrajových žánrů - onanie nad malou, přesto překvapující zásobou japonských titulů (určitě si domyslíte, které dvě kapely aktuálně převažovaly) - opět nezbytné kontakty, tentokrát se zaměstnanci a majitelem obchůdku. Doufám, že nit úspěchů se nepřetrhne, neboť těsně před zavíračkou jsem si stihl koupit CD Emila Beaulieau a co bylo ještě milejší, dostal jsem volňásek na celý koncert Japan Now. Óóó, jaké štěstí!

Tržnice s bleším trhem ve středu města: pravěk - tři polonazí borci - 35°C vedro - opracované zdobené větvě - normálně oděná slečna - kostěná chrastítka - příroda - bubínek - energie - feeling. Minimum nástrojů a maximum lidského vyzařování, úžasný, čistý, přírodní industriál. UMĚNÍ!

JAPAN NOW - v podstatě malý festival, ukazující malou část velké hudební scény v Japonsku. 7.7. se předvedl DJ Krush, 8.7. Merzbow a Boredoms a nakonec, 9.7. Tenko, Keiji Haino Fushitsusha. Pořadatelé by rádi tímto směrem pokračovali, důkazem může být koncert Ruins28.8.1995. V plánu jsou Aube a snad i něco dalšího. Nechme se překvapit.

Kolem půl deváté večer se před divadlem začali scházet lidé. Setkání s Pavlem Černým bylo příjemným osvěžením po celodenním horku v cizí zemi. Krátký rozhovor s Merzbow, podpisy CD, fotografování... a jde se na věc...

Merzbow začali jako první. Předvedli se v celé své kráse, plné síle a intenzitě, jakou můžeme sledovat (poslouchat) i na studiových nahrávkách. Masami Akita obsluhoval jakousi kopii Fendera Stratocastera, hehe. Šlo o kus plechové vaničky se snímačem a dvěma pružinami, každá o průměru asi 2 cm. Trsátkem mu bylo torzo mikrofonu. To vše zhmotněno přes celou sérii elektronických hraček. Po levé straně mu sekundovala jeho manželka Reiko A., rovněž s pultem posetým elektronikou. O doplnění této hlukové stěny, plné náboje, energie a extrémních změn se svojí osobou i hlasem postaral performer Bara. Jeho účast můžeme zaznamenat na CD Venerology od Merzbow, nebo na nahrávkách projektu Bustmonsters, kde pro změnu hraje na basu. Půlhodinová symfonie byla zkončena deseti minutovou sestřičkou. Výsledku na kráse neubrala ani malá technická závada, kterou technici ihned odstranili. Merzbow Naprosto splinli moje očekávání. Dík patří i zvukovému mistrovi za velice dobře odvedenou práci.

Merzbow, červenec 1995

Po krátké, ale zasloužené pauze (ticha) se začaly na pódium trousit postavičky. Mnoho lidí, stejně jako mě, zaujalo složení Boredoms: bubeník, bubenice, basák, kytarista a zpěvák. Ten, kromě toho, že funguje v téhle bandě jako guru, geniální frontman a vůdčí osobnost, také bezvadně kreslí komiksy, spolupracuje s nejrůznějšími umělci a vede mnoho hudebních projektů. Základní nástroje podporovaly další, jako je například trubka, hrnec místo přechoďáku, elektrické bicí a mnoho zvuků a ruchů. To vše naplno využito v hudbě s velkým H.
Je velice těžké vyjádřit, co vlastně Boredoms hrají: hardcore, reggae, noise, ... dalo by se říct crossover, ovšem určitě ne ten, na který všichni myslíte. Každopádně je to muzika pro všechny, kdo hledají něco netradičního a nového. Při zhruba 20-minutové skladbě s hypnotickou náladou, nekonečným vazbením, monotónním rytmem a hlasitostí nadoraz, jsem se zacpanýma ušima přemýšlel o kapelách Melvins, Sonic Youth, Grief i podstatě doom metalu. Možná tohle vše, předvedli v čisté, okleštěné podobě.
Zhruba šedesát minut absolutního šílenství a upřímnosti muselo být doplněno přídavském. Poté, co se celá kapela odebrala do zákulisí, kde musela nabrat čerstvých sil, protože po návratu na všechny doslova navalila definitivně poslední skladbu své strhující show. Samozřejmě se stejnou vervou a nasazením jako na začátku.

Boredoms

Kdybych měl tento výstup ohodnotit stupnicí do deseti, pak by Boredoms museli získat bodů patnáct!! Nejsem žádný ostřílený koncertní kozák, ale jsem přesvědčen, že by toto představení dostalo na kolena 95% lidí, zajímajících se upřímně o muziku. Opět poděkování zvukaři, kapele a zvláště pak zpěvákovi, za nadlidský výkon!

Tak tohle je všechno. Zbytek cesty domů, ani vedro, nemohly překazit žádný z vynikajících dojmů osudové chvíle mého života. Bude ještě nějaká?

Prožil a zaznamenal Radek Kopel (někdy 1997)

p.s. Obsah promo CD Dead Mould fuck není nic moc...

na závěr videosestřih z amerického turné `93, nic bližšího jsem nenašel

 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama