Aleš Pilgr - Nos na stůl (recenze)

29. srpna 2009 v 20:43 | obyčejný posluchač
Aleš Pilgr - Nos na stůl (CD-R, 2009, Proprachon)
Mou náklonnost k brněnským Květům už jste předpokládám zaznamenali, několika lidem jsem ji zvádnul předat. Zdá se, že každý jednotlivec N.V.B.A.H. (Nové vlny brněnské alternativní hudby) je nezmar. Byli a jsou, což znamená, že hráli v kvantu kapel a ani teď si nedávají oddech. Sólově, ani různě sdruženi pospolu. Aleš Pilgr je bubeník a perkusista Květů a tímto nosičem si uklohnil odskokový boční projekt, podobně jako "šéfík" pan Kyšperský. Než přejdu k poslechu a hodnocení zvukového obsahu, s velkým potěšením ještě spisnu odstaveček o objektu.



Záměrně zatím neříkám o co jde. Nepochybuju, že jste již měli čest setkat se s dual discem. To je prostě a jednoduše CéDéčko, které je z jedné strany přehrávatelné jako obyčejné audio CD a ze strany druhé máte DVD. Taky se tu a tam objeví disk se vpálenými ornamenty na straně záznamu a podobné, relativně normální nápady a legrácky. Skupina OTK v jednom starém rozhovoru prozradila svůj (neuskutečnitelný?) nápad, kdy by si nechala vyrobit podobný dual disc. Fígl ale byl v tom, že na vrchní straně by místo potisku byly drážky jako na gramofonové desce s namluvenými informacemi o titulu. Tedy data místo bookletu. Řešily se detaily jako např. středový otvor, peníze... no řekněte, není to výzva? A je to tady!

V okamžiku otevření obálky na mě vykouknul obal ve formátu malé desky (7"EP). Trochu jsem se zarazil, ale budiž. Jsou na světě lidi, co neví kam s penězi. Aleš emailem psal o "desce", což získalo na významu až později. Vnoření ruky, opatrné vytažení bookletu a sedmipalcové desky je přece normální. Do očí mě bouchlo parodující logo Proprachonu, vkradlo se decentní pousmání, ovšem při zaostření se mi podlomila kolena a smíchem jsem vybuchl naplno! Byl to smích úžasu, překvapení, nadšení a zároveň i, proč to nepřiznat, závisti!!


Vinyl je na dvanácti centimetrech precizně vyříznut, snad vysoustružen a do otvoru vloženo černé CD-R potištěno prašivou, oranžovou supraphonskou oranží. Nevím jak to lépe vylíčit, ale tomu se říká česká vyčůranost, český fištrón, česká z prdu kulička!!! Dovolím si říct, že už jsem viděl relativně dost nápadů, ale za tenhle výrok se upíšu i ďáblu: "Takovou celosvětově exkluzivní záležitost není možno překonat!", smekám a velebím.


Snad variovat, ale nikdy ne trumfnout. Dost už, říkal jsem si, napíšu pár vět a je z toho nekonečný chlácholící článek. I kdyby na cédéčku byl srágor, o čemž pochybuji, vše je předem odpušťeno. Nadoživotí!!


K zajímavému nosiči je i neškudlený celobarevný naivisticky montovaný booklet s panďuláky a obrázky. Další body navíc. Kredity, tedy informace o muzikantech, nástrojových obsazení, hostech, nahrávání jsou výživné. Rovněž nechybí texty, takže nevím co dělat dřív: číst, poslouchat nebo psát? Začnu tedy poslouchat a k tomu si číst, pak to dopíšu...

Půlhodinka uběhla skvěle, takže replay a rozepíšu své postřehy. Z pohádky do pohádky (1) je dobře zvolený otevírák. Láká děti i nepokrytecké dospělé. Nejdříve hravou hudbou, následně vícevýznamovým textem. Hravost neustává, vibrafon nebo flétna to jen utvrzují. Tam za košem v rákosí (2) je jedinou písní, kterou nesložil Pirgl sám. K tomu přispěli ještě Tereza Ludová a Dan Horák. Kontrabas, dominantní podobně jako jeho obsluhovatel M. E. Kyšperský, stojí za vypíchnutí stejně jako výrazné sbory. A zas (3) je písničková divnost, kterou umocňují smyčce Šedova tria pozpátku, klávesy se samolepkou krokodýla, ale třeba i šplouchání Ctibora Fillera dys. v umyvadle. Nejen akustickými nástroji živ je hlavní protagonista. V Kabaretní (4) textové miniatuře hraje důležitou roli elektronika. Její výtečné použití stojí po boku i v kontrastu kytar (elektrické i akustické) nebo tepající baskytary. Vibrafon bude pro mě navždy spojen s Večerníčkem, i když je nazván Kašpárkem v Paříži (5). Hostující Daniel Salontay potvrzuje výrok, že svět je malý. Markvarec (6) je kytarami doslova prošpikován k tomu náladotvorný vibrafon. Mýval (7) je úplně o něčem jiném, než tušíme. Bezpražcová (?) basa Ondřeje Čecha a šmrdlaná elektrika souzní v hutném bigbítu s dívčími vokály. "Nechtěj bejt pořádnej drsňáckej chlap!", takhle je to výtečné. Špinavě hrubší, klidně i lehce namydlené, pročištěné. V Rokoku podzimním (8) se nám dostane dalšího pohlazení smyčcovým triem tentokráte v normální směrování. Laudátův pěvecký sbor je ponechán o samotě, aby přesvědčivě vystřihnul text Jiřího Wolkera. Připomělo mi to krapet skladbu Across the Universe slovinců Laibach z desky Let it be. I další píseň Sílu svou (9) je přednesena někým jiným než sólistou. Olga Kusá má sice obdobný charakter frázování, ale čistota a jemnost písničku zvedá výš. Doprovodná španělka je tu zhusta podporována skvostnými perkusemi, mezi něž se dá zařadit i scratching na gramofonové desce Věž z písku od skupiny Precedens. Reinkarnace Oldřicha Nového zní podobně jako foukačka - futuristicky. Posmutnělé "kdyby" se dozajista dostane tomu, komu je určeno, tedy Babičce (10).

Jestli je nutno vyslovit podobnost k něčemu, nejblíže ke slyšenému by mi pasovaly Buty nebo Vltava. Zde však s jakýmsi 'úmyslným anti-líbivostním šklebem, divno-zpíváním, zvláštno-písničkařením a stroho-muzikantsvím'. Použil jsem snad všechny pochvaly co umím, tak co dodat? Aby byl text vyvážený, zmíním i pár negativ. Nejsou nikterak zásadní, ale všimnul jsem si jich. Tiskové chyby mohou být průběžnými úpravami textů. Třeba lačnější/lacinější (2) nebo boty/nohy, často/denně, tech/těch (vše 10). Druhou výtkou je nečitelnost dvou dosti zmenšených textů (3,8) a za jako poslední ústřel bych považoval křivě oříznutou knížečku. Ovšem jak jsem psal, jsou to chyby drobné, které se dají ležérním gentlemanským mávnutím ruky přehlédnout.

"Do korektních (hudebních) postů, do kabaretních tahů smyček, slávu jsem zastlal dohromady!", to bych viděl shrnutí jednou, propůjčenou, upravenou větou. A už dost!

 

4 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Masum Masum | E-mail | Web | 6. prosince 2011 v 20:23 | Reagovat

Souhlas

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama