Sunbear - Weather (recenze)

11. července 2009 v 0:51 | obyčejný posluchač
Sunbear - Weather (CD-R, Vanitas Records)

Jestli nemalá komunikace probíhá na mezinárodním portálu MySpace, ani náš BandZone nezůstává pozadu. Muzikanti zde čile nahlížejí do kuchyněk druhých, ti neostýchaví postoupí dál a vejdou do přímějšího styku s dalšími. Ne vždy takovéto úsilí plodí ovoce.

Po rozkrytí jednoho takového profilu se objevila poměrně mnohovrstevnatá hudební hydra. Jedním z jejích chapadel je projekt Sunbear. Vkusně zpracovaný obal s pestrobarevnými kotoučky evokujícími osvětlené planety, jiné než známe z propagačních fotografií. Ti kdož nezapoměli, mohou zabrouzdat v paměti, kterak si prohlíželi proti sluníčku duhovky (duhové kuličky), o které ve vášnivém zápolení obrali své nebohé kamarády. K tomuto kouzlení a rozjímání si pusťte padesátiminutový soundtrack. Veškeré podklady nahrál Bany od června do září 2006 v pražském studiu SM Lomoz.


Nahrávka je (s)tvořena hlavně zvuky kytar, ale jako instrumenty jsou zde využity i další nepsané věci - určitě efekty, hlas a snad i klávesy a bicí. Chvějivé pulzování ve Fields (1) je opravdu poskromnu doprovozeno hlasovým á-chnutím. Křehká baňka namáhaná nepostřehnutelnými tlaky, která je na pokraji puknutí. Meteo (2). Nástup a podstatu Jaws of Vacuum (3) přináší drrnčící zvuky (v rámci ambientu) s pavlíčkovskými názvuky kytarového syntezátoru. Delayované vrstvení Launch (4) s konkrétnějšími zvukytarami se občasně vzedme k bigbítovému náběhu, nepatrně se dotkne floydovské nálady, ale nakonec stejně skončí u jemného synti-plošení. Nahrávat mraky (5) a následně je manipulovat není problém v případě obrazu. Každý si hned lehce vybaví typické záběry z různých dokumentů, kde jsou oblaka zrychlována a jinak s nimi zacházeno. Jak to ale pojmout zvukově? Tenhle skoro pětiminutový pokus se pokouší. Těžký oblak pluje nebem, kromě posledního slunečního paprsku není ničím narušen! Mohutné vibrace ticha před bouří. Náladotvorné Mouchy (6) těkavě chodí po skle, otřou si přední nožky, pohladí vypouklé oči a zmizí. Nejkratší kousek Kapička rtuti (7) nevykazuje větší ambice, než kovově zahvízdat. Observation Hill (8) opět maluje pavlíčkovskými tahy, tentokráte dramaticky. Skladba, podobně jako ostatní, si ponechá nápad, jež rozvine jen v náznaku. Zdá se, že se netlačí do polohy záměrné líbivosti. Pokud vše vyslechnuté a popsané bylo abstraktnějšími črtami, poslední, nejdelší track je už hotová skladba. Kapaný rytmus, syntetické přelety, prosluněné kytary, závany od moře, konturující basa, neútočný steel-drum (?)...


Pěkná, věru dobrá deska! I kdyby byla jen chvilkovým experimentem, myslím, že je schopna potěšit nemálo posluchačů. Ambientní výlet, který nikdy neskončí u buřtu a piva. Povznášející hudba, jejíž prvoplánovým záměrem není býti meditativní. "Léčivá" hudba - nežádoucí účinky nepotvrzeny, pozitivní účinky nenalezeny.

 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 opravář by opravář by | 13. července 2009 v 17:53 | Reagovat

správné znění toho prvního odkazu je srpen.ov-kluby.net
prosím, děkuji
by

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama