Květy - Daleko hle dům (recenze)

15. července 2009 v 19:06 | obyčejný posluchač
Květy - Daleko hle dům (CD, 2003/2009, Květy/Amakvaré)

Radím Vám dobře, seznamte se pečlivě s kapelou Květy! Pokud bylo Jablko jejího peří jejich oficiální prvotinou a to i směrem ke mě, vězte, že fungovali pár let před tím. Průběžně nahrávali, čehož neklamným důkazem je reedice "demáče", jež měl a má kvalitu i hodnotu normální desky. Více ke stažení na internetových stránkách.


Přesmyčkový název alba i písně (8), básnička Konstantina Biebla z roku 1931 v úvodu bookletu vlepeného do digipaku - jakoby vypadla z pera Martina E. Kyšperského, koláže naruby - jakési negativáže, antivisualáže působí při prvním setkání velmi divně, ale při průběžném sledování kapely zjistíte, že jsou upřímným rukopisem. Šéf kapely je nejen vášnivý psavec (viz texty, komentáře na webu, odpovědi v návštěvní knize tamtéž), ale všeobjímající umělecký vedoucí. Což neznamená, že by další muzikanti byli jen vatičkou. Aleš Pilgr, bubeník a perkusista hrající snad na všechno (!) je stálým souputníkem M.E.K.-a. Na desce sestavu uzavírá kontrabasista Martin Růžička a v neposlední řadě multiinstrumentalistka, zpěvačka Marta Svobodová. Vztah k hudební scéně, otevřenost a komunikativnost dokazují tři hosté v pěti skladbách hrající na různé nástroje: nahrávací inženýr desky Broňa Šmíd - klarinet; progresivní bota Milan Nytra - foukačka; všudybyl Tomáš Vtípil - housle.

Prvky rukopisu, jež jsou přítomny po celou dobuexistence Květů (tedy kam jako obyčejný posluchač dohlédnu), by mohly být např. zvláštní intonace a frázování zpěváka, imaginativní texty, úsporné hraní všech muzikantů, bezpochyby výtečné, mám spíše na mysli fungování pro celek než na prvoplánové předvádění se. Rozdíl šesti let od nahrání k dnešním dnům tu snad přece je. Album je i přes stále dostatečnou divnost (rozuměj alternativnost) na několikerý poslech vstřebatelnější, ve výrazu přímější, dynamicky tvrdší a pulsující. Rozdělení pěveckých partů s Martou Svobodovou je příjemné. Je perlou mezi bodrými chasníky, na kterou je potřeba si zvyknout. Není to však až takový problém, neb vypravěčské skoky ala Kyšperský a neintonační ústřely Václava Koubka umí přetavit do melodických linek. Jaký styl tedy hrály Květy v období kolem června 2003? Minimalistické pseudofolkové opakovací figury, eruptivní hrubo-rockové třesky, rovnější písničkaření. Těžko vylíčit, nemožné jednoduše pojmenovat. Poslechněte a doplňte mě. Víc hlav víc ví. Mě osobně je jasné, že se nezpletu ať šáhnu, kam šáhnu.

4 - Zbojník text | mp3
6 - Kotník text | mp3
11 - Smažení II. mp3

 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama