Kita Naoki - Viohazard (receenze)

10. července 2009 v 23:06 | obyčejný posluchač
Kita Naoki - Viohazard (CD, 2006, Airplane)

Dramatický titul desky, nádherný a navíc zachovalý digipakový obal, už to samo o sobě těší a srdce plesá. Co psát o vynikající hudbě, perfektně zvládnuté, podané s lehkostí, které však až tak moc do hloubky nerozumím? Těžké dilema.

Není mi jasné nakolik je hudba autorsky originální. Spojení houslí do kvartetu s kytarou, akordeonem a perkusemi zní logicky, ovšem nelze se ubránit dojmu exotičnosti. Hned na úvod je nám představena skladba (1), jakási smršť, kterou dmýchají všichni zúčastnění. Sólové vyhrávky, jednotlivé i dublované (housle-kytara, housle-perkuse), francouzák akordeonu, dynamické bubny, přiškrundávání strun a mnoho dalšího se odhraje už v živelném otvíráku!! Co bude prosím potom? Porovnání jako na dlani. Nástrojová sestava obměnila kytaru za klavír a variuje vláčnou melodii. Volně přidává na síle, osvěžuje vlnkami, rázně se na chvíli zarazí o překážku, kterou hravě prolomí a pokračuje dál (2). Kdeže je hodný klavírní začátek druhé skladby? Akordeonista se jde osvěžit, jeho místo pohotově zaujímá druhá kytara (3). Uff, opravdu náročná kombinace, poslouchat takhle pestrou muziku na vnímání a k tomu hledat slova jak vše popsat. Vzdávám to. Jdu jenom poslouchat. Průběžně vysmolím postřeh, slovo...


Španělsko, Francie, ale v žádném případě Japonsko. Ten houslista je "blázen" (myšleno jako poklona), ha (!), už to mám. Gondolán trio, a já pořád co mi to vzdáleně připomíná. Oni sic dělají tanečnější pojetí, ale v instrumentálních eskapádách si mohou podat ruce. Mnoho se tu nemění. Laťka je nastavena darebně vysoko, pro toho kdo má jasno, standardně a logicky. Kontajner nápadů, šílené rytmy, úhybné manévry aby se bylo možno vracet k melodiím a vyzdvihovat je. V druhé půli alba se objeví i dámský japonský zpěv (9,11,13). Všechny tři kousky pomalé, citové.

Profesionální muzikant, recenzent odborník snad odhalí nějakou chybičku. Občas se zúží složení třeba na duo (kytara, housle) (5), jinde přibyde extra nástroj (7,9), ovšem tím extra-buřty končí. Kdo si kapelu oblíbil u prvních dvou skladeb, došel až do konce. Zarputilí netolerantníci utekli už při pohledu na soupisku. K jejich škodě, budiž jim odpuštěno. Nemůže se nám každému líbit vše, to chápu, co už méně, že to nezkusí. Pravda mohla by se jim zatočit hlava a třeba i přiznat, že je to maso! Příliš vykonstruované? Znám pár takových.

p.s. To bylo strachu o čem psát a něco jsem vypotil. Jestli to má hlavu a patu nevím.



ukázky z desky
01. Snowstorm
02. Itabashi ward
03. Love affair
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama