Hide - Psyence (recenze)

11. července 2009 v 0:11 | obyčejný posluchač
Hide - Psyence (CD, 1996, MCA Victor)

Mimikry. Před léty, po obdržení téhle desky, jsem si zafixoval, že jde o kapelu Psyence a jejich desku Hide. Změna! Je to přesně naopak. Chameleon. Nejasné fotky představují futuristicky oháknutou slečnu. Chyba lávky! Hide je zpěvák, kytarista, basák, skladatel, producent a aranžér v jednom. 28-stranková knížečka (!) poskytuje prostor pro časté prohlížení, přemýšlení, přehlížení a opětovné objevování. Fotky, obrázky, koláže.


Rozjezd alba (1) je neméně matoucí. Filmový feeling jazz-bigbandu prořezává vzduch kolem posluchače! Nádherné žestě, scratching, tepající basa. Dobrý nápad! Erase (2) mi evokuje Living Color. Funk metalárna včetně kňouravého zpěvu. Typická poloha hlasu je stejná, muzika lehce zvolnila (3). Metalický frkot, rocková lehkost, sólování v různých polohách a barvách. Jo, zpěv mi do Living Color neseděl, jde spíše do Pattona. Damage (4) přináší nu-metalovou dravost s modulovaným hlasem, žel o třináct let dříve. Kňourání v Lemoned (5) zase přechází do Axela Rose, škytavé kytary, plynulé melodie ke Guns'N'Roses. Hi-ho (6) je vyřvávačka sedmi trpaslíků v komiksové parodii. Sněhurka jim k tomu kvrdlá na akustiku. Další jinakosti proběhnou v monofonickém nápadu Oedo Cowboys (9), dále v country kousíčku, jež hbitě přejde do ministrovského nátřesku (10). Včasné zvolnění rockového cajdáčku (11) se ševelícími španělkami a nebojácně barvenými sóly elektrik. Pokud úvodní Psyence (1) byla jazzový větřík, Cafe le Psyence (12) je barový vánek. (Tallahassee) Lassie (13), rockec s vytím je dosti divoký, aby jeden chytnul psotník. Typický klapot pingpongáče byl pro svůj specifický zvuk dozajista využit v experimentálních kruzích několikrát. Tady je nápadně podobný tomu v celosvětovém hitu Enrique Iglesiase. Vem ho/to čert, stejně je Pose (14) o něčem úplně jiném - o elektro metalu KMFDM. Misery (15), dle vsádky poslední song, má zřejmě nejtypičtější rukopis Hide-a, se kterým jsme se seznámili na počátku. Pevný poprockový bigboš se solidním zpěvem a přirozenou potřebou oživit jej v produkci čímkoli je možné. Bonusový přídavek Atomová m.á.m.a (16) kolážuje atmosférické ruchy, elektrické zvuky, hlasy, Psyence bigband. Konec, finito, závěr. Přesvědčující, perfektně zvládnuté, vtipné, podáno s nadhledem a to přece není málo. Play!





... a další a další.




.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama