Merzbow - Karasu/13 Japanese Birds Vol.4 (recenze)

4. května 2009 v 19:13 | obyčejný posluchač
Jedenadvacátého dubna a ve schránce nic. Natěšen, očekávaje další díl třinácti-logie, odháním abstinenční příznaky. Rychlá odpověď na emailový dotaz přináší informaci o odeslání. Chyba byla u mě. Vynechal jsem návštěvu sousedky, která mi nadměrné zásilky schraňuje.

CD | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9 | 10 | 11 | 12 | 13 | 14

Merzbow - Karasu/13 Japanese Birds Vol.4 (CD, 4/2009, Important)
Nahrávka z února 2009 začne bez výstrahy, v podstatě současným spuštěním generátoru a úderem do přechodového bubnu. Generátor se vespod klouzavě houpá, bicí jsou útočné, divoké, dynamicky velmi dobře nahrané. Další elektronika k tomu rovněž divočeji trdluje - Argus (1). Pokračujeme osamoceným syntetizérem, z něhož jsou dolovány rozličné barvené zvuky. Piskoty, škručení, pulsace, ruchaření. To je čtyřminutový úvod Stone the Crows (2) než začnou dunět salvy membrán na okrouhlých korpusech. Takto, ruku v ruce, komunikují až do osmnácté minuty. Potom už to do konce 25. min. táhnou zase jen oscilátory. Jestli byl zvuk bicích v prvních dvou skladbách zkreslen jen lehce, v Morgue (3) dojde ke zprasení ještě většímu. Je nadmíru těžké v některých okamžicích rozeznat, co je sada elektronická a co akustická.
Oproti předchozím dílům elektronika není jen ocáskem, ale obhajuje svou pozici adekvátního spoluhráče. Zkresleně sejmutá nahrávka bicích není chybou, ale právě naopak - je cílem.

 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama