Shiro Sagisu - Evangelion-Vox (recenze)

17. dubna 2009 v 20:56 | obyčejný posluchač
Shiro Sagisu - Evangelion-Vox (CD, 1997, King Records)

Vydání v kulaté plechové krabičce není už dneska nějakým extrovním kouskem, ale pohybujeme se v časech před více než deseti lety. Produkce vykazuje investici nemalého obnosu, takže půjde zřejmě o "komerčnější" záležitost. Název desky i titul skladeb pak odkazují na "křesťanskou" lajnu.
Úvod Evantroduction (1) obstará koláž hlasů, mysteriózního varhanění a pár dodatečných zvuků. Je libo seznámit se s DJ Krushem? Nehraje tu, ale základ The Image of Me (2) je podobný a nad ním nás sebejistě provede zpěvule Loren. Následuje funkyový cajdáček From my Dreams (3) ala Monkey Business, při osamoceném zpěvu se mi vybaví Neneh Cherry. Kratičká agitace Evangelism (4) rovná se jen jakýsi sborový vzdech. V pětce Can't get you Outta my Head (5) naše známá Loren trylkuje podobně jako mnoho R'n'B div v bedně na MTV. Nejsem nějaký znalec, ale docela jí to jde i když těch stupnicových parádiček je tu víc, než je potřeba. Cvakám dále abych vyslechnul X-plicitní (6) přisprostlé nadávání a přenesl se k plnohodnotnému Preludování k bitvě (7). Raper Mali nehudruje dle hustých siláckých klišé, ale dramatické smyčce, připískávání flétniček, úderný pochodový rytmus jsou imaginativní. Bitvení (8) je Maliho rapování s pestrobarevnou hudební náplní a válečnými samply. Skoro etnický nápěv interlude-Thanatos (9) je přemostěním i úvodem k Thanatos-If I can't be yours (Jazzy side stick-mix) (10). Opravdu jazzíčkové pohlazení se sborovými halekačkami a sólujícím el. piánem a Loren s excelujícím feelingem. Druhou pěvkyni Caroll Thompson už v jedenáctce (11) nemůžu připodobnit k N. Cherry, jak tomu bylo v třetím fláku. Zde se jedná spíše o naříkajícícho M. Jacksona, samozřejmě v dámském provedení, s nezbytným, silným refrénem. Armageddon (12), že by začalo jít do tuhého? Síly se spojují, London Gospel Choir vytváří koberec lidských hlasů pro vtipně šišlajícího rapera. Skoro vánoční hit, hehe! Teď začnu některé opakující se věci vynechávat, upomenu jen např. použitá vážnohudební témata Canon od Pachelbela (12) nebo provařený, ale stále nedostižný, Bachův Air (15).
Zvuk je výtečný, nahrávalo se v osmi studiích londýnských a pěti tokijských. Nedělám si iluze, že by se celá parta vláčela od jednoho k druhému, z ostrova na ostrov, ale i přesto je to k zamyšlení. Na téhle ploše Shiro Sagisu předvádí umění hudbu složit, zkombinovat a produkovat, ale chtěl bych si poslechnout něco osobnějšího.

 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama