recenze > Merzbow - Somei...

19. února 2009 v 20:46 | obyčejný posluchač
Merzbow - Somei... (CD, 2009, Low Impedance Records)

A je to tady! Nejnovější nahrávka stejně šíleného tvůrce, jako jsem já šílený posluchač. Čerstvější než první část třináctilogie "MerzBirdBox". Tak jsem totiž pracovně přejmenoval bednu disků, která bude postupně vycházet v průběhu tohoto roku a skončí v roce příštím. A to si raději nepředstavuju, kolik dalších titulů bude realizováno bokem. To je opravdu na zabití!

A co, že je vlastně tady? Pokud čtete mé výplody na tomto blogu, uritě jste postřehli mou zmínku o postupné implementaci bicí sestavy pana Akity do současné tvorby. Tahle deska je první, kde je hraní na bubny slyšet v průběhu celé stopáže. Netuším co bude následovat, ale myslím, že nezůstane pouze u kombinování živého hudebního nástroje a elektronického hluku.


Bez několika minut hodinový disk ve stříbrno/černém digipaku je rozdělen do tří skaldeb. Tento počet se v poslední době nějak ustálil a tipuji, že jde o podobnost s třívětými symfoniemi ve vážné hudbě. Utíkej kuřátko utíkej (1) začne současně činelem a kdákající slepicí. Základní rytmus se silně zkreslenými zvuky slepici valchuje. V pasáži kdy šlapák, rytmičák a činely hrají osamoceny, můžeme vnímat lehce zprasený zvuk, což je zřejmě schválnost, protože vše bylo nahráno ve studiu Munemi House, kde byly pořízeny i základy pro předchozí desky. Škopky si jedou to své, občasné províření virblu, průšlap basového bubnu, se spodním brumícím vrněním. Opatrné rozjíždění se začne měnit s lámavými, praskajícími industriálními zvuky a bubeníkovým zrychlováním. Počítač postupně přebírá moc a mísí se do divočejších úderů. Společnými silami vyšilují a řádí. Pulsace, hvizdoty a další hlukové dávky, které známe z předchozích kreací jsou podporovány divokým hraním na barabany. Před koncem prvního tracku se rozdělí a zmizí. Prostřední Lava (2) jde ihned na věc. Moudulace elektro smogu, bubny jsou nahrány o poznání jinak. Dynamika je na maximum, počítačové generování na povrchu. Opět vyslechneme pasáž osamocené soupravy a čekajících generátorů, které vzápětí zabouří. Zakončovací a nejkratší kousek August Depression (3) je pravděpodobně výpovědí o době, kdy se uskutečnilo nahrávání. Ultrarychlé hraní na nástroj a nervní hluky jsou spíše než uplakaným bědováním nad špatným obdobím, agresivním vyháněním a zapomenutím. Nahrávka v této skladbě je ostrá, syrová a svým způsobem i nepříjemná.

Člověk by ani neřekl, že je možno hodinu hrát, resp. improvizovat na bicí, hodinu tyto poslouchat, aniž by se ani jeden nenudil. Udržitelnost poskytují i rozdílné přístupy ve zvukové produkci k výsledným částem. Jsem si jist, že znalci a fanoušci Merzbow se budou rozdělovat, třídit a žehrat podle tvůrčích období. Tohle našlápnutí není špatné a je ještě moc brzo hodnotit jej s předchozí stabilizovanou tvorbou.

 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama