recenze > Merzbow - Hole

19. února 2009 v 21:22 | obyčejný posluchač
Merzbow - Hole (CD, 1994, Heel Stone Records)

Vtipně pojatý obal a dvojsmyslně pojmenovaná deska. Hole, tedy díra. Stříbřitá skládanka s vyseknutým průzorem, ze kterého na Vás zírá růžolící škvírka. Po otevření zříte pozadí v celé své kráse. Na dalších listech jsou tři jiné, ovšem díky přetištěným detailům o albu, by v otvoru nepůsobily dobře. Deska je relativně vzácná. Vyšla v pouhopouhých pětistech, ručně číslovaných kusech, což není málo, ale nedostupnosti nahrává fakt, že dvěstě kopií, tedy 301-500 byly prodávány jen v Japonsku. Dalším faktem je patnáctiletá doba od zrodu. První edice německého vydavatelství poskytuje pohled a poslech na potenciál Merzbow jaký měl v polovině 90. let. Pro mě nejtypičtější harshnoise. Pravda, byly zřejmě extrémnější nahrávky, agresivnější umělci, ale v tvorbě Masami Akity se snoubí krajní meze s jistou vyvážeností a citem pro poslouchatelnost. Proto je mým oblíbencem.


Noisematrix (1) - standardní harsh noise japonské školy . Intenzivní podklady, eruptivní porce zkreslení, neustálý pohyb, střídání, pozitivní agrese! Zhruba na patnácté minutě dojde skoro k úplnému ztišení, což je jev velmi netradiční. Postupný návrat k infernálnímu hluku během zbývajících čtyř minut se zdá být nemožný, ale Vaše uši budou přesto náležitě provětrány. Přesto ihned po přechodu do následujícího kousku Kraft-Ebings Dick (2) vše ještě nabyde a zdivočí. Kovové zvuky a ruchy jsou kompresorem tlačeny přes kabelová potrubí, při náležité intenzitě zvuku mám pocit, že slyším Masonnu a jeho orál noise. Pevnost a síla zvuku jsou neskutečně vynikající. Pokud Vás neuspokojí těchto pětadvacet minut, nevím už coby mělo. Ti, co poslech z jakýchkoli důvodů vzdali, udělali dobře. Tahle nálož by je dozajista porazila! Rychlým přechodem bez mezery a tedy zybtečného ticha se přeneseme ke kovovému hamru v úvodu poslední skladby Krautrok #1 (3). Ta je živým záznamem z Kafe der FH ve Frankfurtu s datací 6. listopadu 1992 a nikterak si nezadá se svými předchůdkyněmi. Aby také ne! Při koncertech té doby asistovala Reiko A. (Azuma), živě míchal Achim Wollscheid a nahrávku pořídil Marc Behrens. Netřeba víc dodávat. Sic jen sedmnáct minut, ale na závěr naprosto vynikající. Při nejbližší příležitosti šáhnu do regálu pro desku Mercurated jestli se jí minimálně vyrovná.

Brueckenkopf July 1995

To, co s přehledem a noblesou tvořil Merzbow už před patnácti lety, o to se dnes mnozí upocení, zhrzení a "imitující", jen stěží pokouší, Napalmed nevyjímaje. Jaký to má smysl?

Merzbow - Piss For Yves Klein. Recorded Live 14th November 1992
Musée d'Art Moderne et d'Art Contemporain


 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama