Masami Akita & Russell Haswell - Satanstornade (recenze)

25. února 2009 v 21:45 | obyčejný posluchač
Masami Akita & Russell Haswell - Satanstornade (CD, 2002, Warp)

Další možností spolupráce je živá, bezprostřední komunikace. Samozřejmě i zde je jeden z umělců vydán všanc druhému a to např. při dodatečné postprodukci. Ovšem při tak pečlivém přístupu, jaký byl tomuto disku věnován, snad ani výsledek nemohl dopadnout špatně.

Oba protagonisté, Masami Akita a Russell Haswell, stvořili a nahráli své podíly při společném živáku v anglickém Abbey. Výstupy napojili na čtyřstopý minidisk a vše ihned postoupili do minidisku dvoustopého. 14.6.1999, kdy se toto uskutečnilo, muselo být veselo. Hlukaři se nepředhání, kdo bude víc slyšet, kdo udělá více operací ve svém Apple Powerbooku. Jeden generuje spodní hukoty, druhý střídmě manipuluje, povětšinou na krátkém delayi, pak se prostřídají. S citem, tu a tam, někdo vypálí ostřejší hluky a elektronické nečistoty. Při ouvislém poslechu se chvílemí zdá, že zvuk je přerušován, lépe řečeno trhán, zadrháván, ale je to pravděpodobně jeden z prvků tvorby. Frekvenční spektrum je naplněno po okraj. Samozřejmě převažují syčení na střeních pásmech, ovšem budou Vám poskytnuty i obě krajní polohy. Jak prozíravá byla zřejmě dohoda o konceptu. Každý dá do celku trošku a ono to bude fungovat. Kdyby každý z nich "zadul" vší silou, nezbylo by nic než jedna mohutná megawatová koule, takto si můžeme vychutnávat mnoho chutí, barev a počítačových programů, které byly v kompjůtrech aktuálně nainstalovány. Síly jsou vyrovnané, takže nelze rozpoznat, kdo je učitel a kdo žák? Jako jedno tělo, jako jeden muž, jako jeden hluk.
Již jednou chválený zvuk je opravdu výborně vyvážený. Při dalším pohledu na data kolem vydání, se dočítám, že navíc proběhly tři masteringy. Nejprve převod z MD na HDD, poté dva premasteringy a střih samotným Haswellem v berlínském Megu a na závěr digitální dodělávka v Anglii.






p.s. Ještě před vydáním desky jsem kdesi na internetu stáhnul šest pětiminutových (!) kousků. Zvuk je o poznání syrovější, nikoli špatný a podle závěrečné minuty se dá usuzovat na záznam z luftu. Mnohé je podobné, opakovací sekvence, krátké delaye, střídání obou zvukotvůrců. Internetový bootleg je zakončen vrzáním židlí a střídmým potleskem.

 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama