recenze > Ryokuchi / Fire Witch - Split

28. ledna 2009 v 21:26 | obyčejný posluchač
Ryokuchi / Fire Witch - Split (CD, 2007, S.M.D. Records)

Japonští drtiči se protentokrát spojili s australskými vejlupky a navařili kotel hustomlatu. Je to opravdu kotel. Pět písniček, rozprostřených na ploše neuvěřitelných šedesáti minut, tedy hodiny. Není to kolaborace, ale split album, což pro ty co neví nebo neznají znamená, že každou pomyslnou stranu desky obsadí jedna kapela. V případě CD je myšlena zhruba polovina formátu.

V předchozí recenzi jsme již do hájemství
Ryokuchi
nahlédli. Těžkotonážní rify jsou podstatou hudby i zde. Změnilo se jen složení. Zůstali dva klouzci: Hidekazu Harada (bezpražcová basa, hlas, perkuse) a Masato Imagami (bubny, perkuse). Jako hosté jsou přítomni zpěvák v první skladbě a kytarista ve druhé. Ano čtete dobře, Ryokuchi nahráli "jen" dva kousky, ovšem v úhrné délce pětadvaceti minut. Bezpražcová, zkreslená basa hustí zvukový prostor, bicí rázně pulzují, agresivní křik se snaží proniknout touto matérií. Mějte prosím na paměti, že to není abstraktní rachot, ale obsahuje nemalou dávku ozvláštňujících melodií a emotivna. Najít je, bude stejně pracné, jako hledat členy kapely na rozmazaně fotografii.

Australané Fire Witch mají uvnitř bookletu také svou fotku ze zkušebny nebo malého pódia. Jejich příspěvek na toto split album by s klidným svědomím mohlo být a zřejmě také je plnohodnotnou deskou. Za celkový časem třicetišest minut by se nemuselo stydět mnoho jiných kapel, které za svá alba vydávají třeba i patnáctiminutové komplety. Ale přejděme raději k muzice. Ta je tím co nás baví a sdružuje. Japonci si k sobě vybrali sobě rovné. Tříčlenné obsazení: Tommy (basa, slide basa), Patto (basa), Jem (bicí, bowed cymbal), se mohou svým nástrojovým složením jevit jako další burácející těžkotonážníci, ale povšimněte si prosím malého detailu. Nemají zpěv. I to je jedním z důvodů proč na svou muziku jdou jinak. Ano pomalost, hutnost, tvrdost a agresivita je přítomna, ale jaksi s bigbítovou lehkostí. Řekl bych, že čerpají spíše z dob dřívějších, tedy např. sedmdesátých let. Hardrocková přemýšlivost, psychedelické kupení, jasnější strukturovanost. Oba baskytaristé (si) hrají nejen s akordy, ale v nemalé míře i s efektovými barvami, bubeník s rytmickými náladami.


Jeden z mála splitů, kdy, ač jsou kapely rozdílné, působí pohromadě velmi dobře a vyváženě, ale to je jen můj subjektivní pocit. Věřím, že mnoho lidí bude mít názor zcela odlišný a tak je to v pořádku.

 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama