recenze > Porn & Merzbow - And The Devil Makes Three

31. ledna 2009 v 22:17 | obyčejný posluchač
Merzbow vs. muzikanti (Boris, Sun O))), Porn, Gore Beyond Necropsy)

Japonský terorizér Merzbow nespolupracuje jen s experimentátory, ale pouští se do křížku i s hudebními tělesy. Spíše jsou to tedy kolaborace kapel s Masami Akitou, které ho vyzvou k duelu. Některé z takových si představíme. Kliknutím na odkaz v nadpisu se dostanete na ostatní.
______________________________

Porn & Merzbow - ...And The Devil Makes Three (CD, 2008, Truth Cult)

Jedna z nejnovějších kolaborací: Porn a Merzbow. Celková stopáž desky čtyřicetiosmi minut je rozdělena a roztrackována na části I-XII.
Přeskočím-li úvodní rozhučení a rozbzučení (I), máme tu jednozdrojovou efektovou manipulaci, do se které vnoří rozvážně improvizované bicí a pevná hra kytarová. Zvuk je však natolik zdevastovaný, že jsou jen tušitelné (II). Lo-fi hlukčení bez smyslu a podstaty, jež je hodno maximálně poblouzněného začátečníka, který objevil hluk díky kroucení jednoho parametru na efektu (III). Snad až další píseň by mohla přinést kýženou kolaboraci. Klišovitě metalová skladba je však nemilosrdně valchována primitivním diginoisem (IV). Půlminutová miniatura není nezajímavá, byť je to asi cíleně zkreslená nahrávka kapely Porn (V). Muzikanti se snaží, basa vyhrává, bubeník variuje, vazbí se jako o život, Akita mačká své Jablko jako citrón, potud vše v pořádku, přesto je to jen plžení (VI). Mírně vyrovnanější souboj, lépe řečeno jinak smíchaný výsledek nabízí sedmá část. S kapelou si zanotuje i zpěvák. Srovnané poměry obou protagonistů jsou jednoznačně ku prospěchu věci, avšak jen do půle tracku. Pak vše zklouzne do "nudy" předchozích kapitol (VII). Minutový předěl je zajímavý kousek (VIII), další také (X), ale jen v porovnání se zbytkem desky. Poslední tři delší části (IX,XI a XII) už opravdu projíždím s pesimistickými myšlenkami, že nevím co by se muselo stát, aby si nahrávka zachránila reputaci.

Oproti jiným prolnutím se zdá, že zde větší prim hraje elektronický hluk Merzbow. Ale i ten, přes mou velkou míru nadšení pro jeho celkovou tvorbu, je slabý, nebojím se napsat o ničem. Bylo by zajímavé znát pozadí rozdělování kompetencí nebo podněty k takové kolaboraci. Toto album je jedním z příkladů, kdy je výsledek jaksi rozpačitý, jalový. To se děje i u příspěvků Merzbow na split alba. Ne všechny, ale převážná většina je rovněž mdlých, nehotových. Pokud druhá kapela není dostatečně svébytná, soběstačná, už to nezachrání ani zištně obsazené slavné jméno "hosta". Kromě té zištnosti, mohu úvahu potvrdit u společného split CD Napalmed/Merzbow - Crash of the Titans. Nevím nakolik byl náš materiál svébytný, soběstačný a obstál, ale Japonec poslal, hodnoceno s odstupem několika roků, materiál plochý až běda.

 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama