Masonna - Shinsen Na Clitoris

16. ledna 2009 v 21:06 | obyčejný posluchač
Masonna - Shinsen Na Clitoris (CD, 1990, Vanilla)

Snad ani nenní třeba představovat, přesto se pokusím pojmout recenzi "normálně", jako čerstý přírůstek, přestože je to zhola nemožné.

Masonna - což je v podstatě zkratka 'Mademoiselle Anne Sanglante Ou Notre Nymphomanie Aureole', vlastním jménem Yamazaki Takushi, je jedním z čelních představitelů pomyslné "druhé" vlny japonského harsh noise, někdy, někde, někým nazývané familiárné Japanoise. Tato vlna se vyznačovala zejména originalitou hlavních tahounů.


Náš adept, tedy Masonna, se vrhnul (a to doslovně) na přímé zpracování svého hlasu.

První deska na CD je zkompletována a slepena z kratičkých útržků drzých zvuků, zaprasených chvilek, střeštěných výronů, na dřeň ohoblovaných, ostrých hran, špon ocelových plechů v podobé silně efektovaného hlasu. Silně efektovaný nepíšu zbytečně. Toto je nutno zmínit, neboť hippie mánička používala speciálně vyrobené efekty určené na výrobu hluku. Ty pro ni stavěla firma Vanilla Electronics (jinak boční aktivita firmy Vanilla records, která také desku v limitované edici 300 kusů vydala a v 90. letech byla velmi činorodá).
S odstupem času a mých zkušeností s poslechem obdobných zvěřinců bych řekl, že produkce je zkousnutelná a jaksi poslouchatelná. Ale samozřejmě je to relativní. Další nahrávky jsou stejné, ale zvuk je mnohdy hustší, plnější, nabroušenější.

Deska je rozdělena do dvou částí, zřejmě jako nostalgická upomínka na vinyl nebo podklad pro možné vydání na tomtéž médiu. Část první je zakončena vydýchávací sekcí za dobrovodu strunného nástroje (kytara?, banjo?), vše jak jinak ničeno efektem. Nesmíme ale zapomenou na předcházejících cca. patnáct minut zvukové špíny. Druhá půle desky nikterak nepokulhává za tou první. Jakoby kříkloun nabral dech a dočkáte se nejen řevu, pohrdání, ale i výsměchu. V různých střizích si poslechnete i "Hurvínka", zpětné vazby, dětské pískátko nebo snad trumpetku, magnetické bouře, neřízené distorze, foukačku a mnoho jiných obohacujících prvků, které jakoby tam byly vloženy (nebo si myslíme, že tam jsou) pouze pro statečné, odvážné a otrlé (hrdě dodávám:"To já jsem!!"). Nutno se ponořit do masy zvuku. Systém střídání je patrný i v mono a stereo módu. Po lehce nafouklé čtvrthodince je vše utnuto a posluchači nezbývá než si dát repete (česky repeat), nebo desku rozšlapat a vyhodit (pro novou generaci inovuji - vymazat MP3, he he!). Vy se rozhodněte, já si dám nějaké další Masonisko, ať mi pročistí mysl od negativ.

RadeK.K.

p.s. Vydavatelstvím čerstvě znovuvydána!

 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama