Kaspar von Urbach - Selfbondage

16. ledna 2009 v 20:24 | obyčejný posluchač
Kaspar von Urbach - Selfbondage (2008, CD, KLaNGundKRaCH)

Na úvod nelze nezmínit výrazný, úderný, nadstandardní obal. Z dálky evokuje "klišovitě metalový krvák s pentagramem", ovšem po bližším ohledání najdete realistický cár flákoty, nepříjemně stažený a prořízlý černým provazem. Výmluvné foto, oživené vkusným fontem. Ani druhá strana obalu není bez evokací. Čerstvé kuřecí (?) může slečně se slabší náturou připomenout, barvou i vzledem rozmačkaných mandarinek, její pomerančovou kůži. Ale takové Kašpary neposlouchají, takže je to naprosto zcestná myšlenka.


Introdukčně pojatá kompozice E.C.P. s na úvod desky skvěle hodí. Hypnotická, mírně gradující, bezrychlostní. Refrén mi něco připomíná, ale teď si to nevybavím. Snad později...

Dvojka Nausea, My Dear nabídne dobře nalezené, výtečně zpracované zvuky a elektronické ruchaření a tak se dá zhruba polovina tracku nenuceně a v klidu poslouchat do okamžiku než nastoupí dechy a hlasy plné silných prožitků se vstupy jakési brutality.

Přemýšlet, proč se skladba jmenuje FM-SW-MW je zhola zbytečné. Každý kluk, který v mládí objevil čarování kolečkem rádia a sledoval svítící stupnici s plochou neznámých znaků a značek ví co Vám chci naznačit. Vesmír rádivého vysílání, modulované kovy daly vzniknou odlehčujícímu předělu mezi rozsáhlejšími kompozicemi.

That Stuff - kovy přebuzené na vyšších frekvencích, jednoduchá figura kytary, posmutnělý hlas, extatické vyvrcholení ve zpěvu uzavře skoro-písničkářský jam-session s opilým kovářem.

Titulní skladba Selfbondage Vás vtáhne Vrněním a vlněním "hammondů", velmi příjemným zvukem, ke kterému lze přidat v podstatě cokoli a vše bude odpuštěno. Rytmické ruchy množí atmosféru, křik stupňuje gradaci, zvuky jsou variovány při udržení bdělosti posluchače a neruší navozené nálady. Velmi mnoho napětí, jemuž není dopřána svoboda!

A jsme na konci, přesněji Almost at the End. "Pravěká písnička" s nahuštěnou kytarou, zvukově naplněna dá se říci přes okraj, jednoduchý až strojový rytmus. Ještě vyčkat zbytečného produkčního tahu, kterým je vsuvka ticha se zvukovou miniaturou. Na první poslech mi to zkazilo, lépe řečeno narušilo dojem z jinak solidní nahrávky.

Novinkové album (třetí od kapely a v pořadí čtvrté na labelu) předkládá vkusnou formou vynikající nálady s náběhy, přesahy a doteky k hudbě, přesto zůstává svébytnou ukázkou poctivého industriálu. Zdá se mi a mám pocit, že členové Kašpar von Urbach tvoří a nechtěně vkládají do podstaty své tvorby elementy jiných stylů, kterými jsou nasyceni a ovlivněni. Mou snad jedinou výtkou je absence textů. Chápu, že v dnešní době pr mnoho lidí není problém cvaknout na internetu a jsou-li dostupné stáhnout tyto, ovšem slušelo by se, jako za starých časů, vložit, popř. jinak zakomponovat sdělení zpěváků. Komfortem by byly i české překlady. Přimlouvám se!

RadeK.K.


p.s. Refrén první skladby mi nenaskočil, ale po opětovném poslechu a dráždění mozkových závitů... Nevím, nevím, to snad dříve padne "most na rozbouřenou vodu", než bych to prozradil. Dozajista je to podobnost čistě náhodná. Čekám na reakci kapely…

 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama