recenze > Anti-Konzumonauti - 3way split 2008

24. ledna 2009 v 19:41 | obyčejný posluchač
Anti-Konzumonauti - 3way split 2008

Underground nespí a někdy se vzedme k nečekaným výsledkům. Ostravské vydavatelství Glass Anvil připravilo vskutku luxusně vybavený titul. Pěkný barevný obal se skleněně mutující květinou hýří barvami. Písmo je čitelné a doprovodná polystyrénová schrána s pálenými květinkami je nejen pracná, ale hlavně tak jednoduchá, lehká a křehká zároveň. Není divu, že je dostupna v celkovém počtu kolem pohopouhých 20 kousků. Malou výtku bych realizátorům uštědřil za volně se pohybující disk v obalu, který je poškrábán už při prvním vyjmutí a dále za drolící se kuličky polystyrenu, které jsou všude. Hlavně ať se nedostanou do mechaniky přehrávače!

Na troj-splitu jsou pravidelně prostřídány skladb následujících projektů: Čecháčků Sklo, Amíka Sonic Disorder a Japončíka Invader From Mars.

Sklo na úvod ohromují výtečným zvukem "Zmáčkni sklo" (1). Jasné skřípající výjevy se na podkladu špinavého ambientu vyjímají. Druhá skladba opatrně vystrkuje ruchové růžky a jemně jimi do ambientna mne (4). Rozpískané vzorky s hrubě distortovanou plechovkou, vsuvkou mluveného slova a různězdrojovými nečistotami dají před drsně hlučnou pasáží vzdáleně vzpomenou na Zdeňka Lišku, a to nemá žádnou přímou souvislost ani opodstatnění (6). Tenhle materiál Vám sluší, Skláři!

Sonic Disorder - stará škola 'lo-fi d.i.y. harsh noise' špíny. Zvukotepectví. V jednoduchosti je krása. Za nekvalitu se není třeba stydět. Laciné efekty, primitivní postupy, zpětná vazba. Nepočítaně zvukových výkalů po celém světě. Nikdo je nekupuje, ale koho to zajímá? Vyměníme, poslechneme. Hlavně že komunikujeme a jsme v pohodě. Čtyři minuty nudy, které provokují k zamyšlení (2). Očista se nekoná ani v následujícím čísle (7). Bicí? Co to? Hlasy? Reverzovaný delay? Zkušebna? Sehnal jsi to kombo od kámoše? Jdeš pozdě, ale nevadí, vraž tam toho jacka, zajamujeme! Nahrávka není tak dobrá, jak to znělo ve zkušebně, ale serem na lidi! Neřešíme a oni snad taky ne! Zapařili jsme, tak čau Eriku!

Ač si někteří lidé namlouvají, že Japonsko je výspa nejmodernějších technických vymožeností, např. spojit se s některými lidmi je hodně těžké. Zářným říkladem je Kei Yokota, onehdy hybatel harsh noise projektu Outermost. Nyní občasně tvoří pod uměleckýcm názvem Invader from Mars. Mluvené slovo (snad v některém z holandských nářečí) je smícháno s prostorovým chroupáním igelitu nebo muchláním dvou mikrofonů v dámské kabelce (3). Stereopanorama škrábaných strun (já jsem kdysi obdobné sejmul z větráku) se zdá býti na třech minutách nekonečné (5). Šum a mírný brum zasahují do jemného vypískávání. Více než sedmiminutové hraní si s nečistotou (8). O mě se ví, že Japoncům prominu snad všechno, ale v tomto případě musím napsat pravdu: je to bída s nouzí, hlukový brak!

Pokud jste odvážně dočetli až sem, za odměnu mám pro Vás link na stažení celého díla z www.archive.org, včetně obalové skládanky.

 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama