Life With Louie, No Brakes, 2nd Rainbow (report)

1. dubna 2012 v 23:41 | obyčejný posluchač
Life With Louie, No Brakes, 2nd Rainbow - Most, V+V Rock Bar, 30.3.2012 (report)

Původně jsem plánoval jít na Ravelin 7, kteří měli na tomto koncertě být, ale jak se ukázalo, chyba byla na "jiném" přijímači, byl to šum. Nakonec se vše v lepší obrátilo a večírek se povedl.
BandZone informoval o začátku akce ve 20:00, stránky V+V Rock Baru obligátních 21 hod., takže nebylo co řešit. Klub, manželka a režisér nikdy nelžou, hehe! Další obavu, že v podzemí bude prázdno, podporovala pustá ulice bez aut kolem klubu. Když jsem ovšem sešel dovnitř, zaplatil a rozlédnul se, zhruba padesátka (snad i více) lidí už konzumovala a kapely se chystaly.

Life With Louie www.bandzone.cz/lifewithlouie - 21:20

Melodický rock, popové snažení, lehce punkový náboj díky syrovějšímu zvuku, který nebyl špatný, prostě tak akorát. Coby drobné nedostatky bych zmínil lehké ústřely ve zpěvu, mírně rozladěnou kytaru v druhé půli představení, rozhozené konce skladeb. Ale co? Kašlat na to, když se fanoušci indie pop rockem více než dobře bavili, což je nejpodstatnější!
Za větší omyl však považuji použití angličtiny. Chápu sice, že hlavní vzory kapely nejsou tuzemské, že omladina už dnes "světovým" jazykem vládne, ale oslovení českými texty by mělo, myslím si, větší dopad. Očekávat, že venku za hranicemi někdo čeká na "dříví", kterého se tam válí haldy, je zcela nesmyslné.
Vzhledem k tomu, že tohle byl jedna a půltý koncert kapely Life With Louie, ustála své pokračování se ctí, líbila se mi.




No Brakes www.bandzone.cz/nobrakes - 22:15

Rovněž mostecká kapela No Brakes se prezentuje coby pop-punk, čímž se snad trochu distancuje od termínu neo-punk. I při odhlédnutí od škatulek, je to prostě vyhraný, zkušený melodický punk rock. Zdvojený zpěv, zvuk O.K., pro dav slečen krapet 'noisy'. Jistotou melodií a razancí přednesu nepochybně poučeni u svých učitelů (které neznám). Stejně jako u předkapely, se mi ani v tomto případě nelíbí angličtina. Neřeším výslovnost, spíše užití jako takové. Přimlouval bych se za české texty. Uši posluchačů byly syceny kromě výše uvedeného také lidovkou Rež, rež, rež, přetavenou do fofrníkovské odrhovačky Kač kač kač kačena, snad i nějakými převzatkami nebo kdesi slyšenými riffy.
Zpěv kytaristův má zvláštní polohu, přirovnal bych jej k vřeštící japonské školačce, což nemusí brát jako výtku, spíše zvláštnost, ze které lze něco vytěžit. Repertoár No Brakes, o nichž už nějaký čas vím, ale doposud jsem neměl příležitost je poslechnout živě, má jednoznačný hitový potenciál, je chytře vystavěný (opsaný?). Otázkou je, zda, popř. jak dlouho by mě bavil z nahrávky, tady vcelku ano.
Sladění zpěvů nebylo úplně košer, byť by u tohoto stylu mělo zařezávat, ale holky, dívky a dámy, křepčily, tančily, skvostně se bavily, takže pohoda!





Dosti techniky si vyžádalo dlouhou přípravu i bez stávkování midi rozhraní a následně umřelého komba. Klávesy basákovy byly oživeny, čekalo se jen a pouze na dovoz nové bedny pro kytaristu. Na hlasitou urgenci nedočkavých návštěvníků, spustila kapela lehkou improvizaci basy, bicích a zpěvu. Phil Da Top se pohyboval v rozmezí rapu a MC-ingu dále střídmě měněné multiefektem. Trio bezvadně komunikovalo, měnilo polohy od pevného dub-u až kamsi k odlehčovanému jazzování.
Okolo třičtvrtě na jednu (0:40) tančící dav rozrazil kytarák s aparaturou, jež byla hbitě zapojena, aby mohl naplno vytrysknout future pop. Smůla snad ale kapelu na jejich první akci provázelo více než zdrávo, takže po chvíli odchází do pekel zpěvová linka a po krátkém váhání kapela 2nd Rainbow znovu pokračuje jako trio, tentokráte bez zpěvu. Instrumentálky fungují samy o sobě, jsou příjemné až snové, dynamické elektronice skvěle sekundují breakbeatové bicí, muzikantsky chytré klávesy, dobrá basa, decentně, přesto naprosto účinně efektovaná a hraná kytara. Vzhledem ke zkušenostem z kapel Bohemian Rapsody , Ravelin 7 a dalších, se snad ani není co divit. Mě nezbývá, než se těšit na jejich čerstvou nahrávku 7 Colours Of Rainbow.






 


Lábus Birthday (report)

29. března 2012 v 0:01 | obyčejný posluchač
48. LÁBUS BIRTHDAY - 24.3.2012 - Dobroměřice, Na rozcestí (report)

JIŘÍKOVO VIDĚNÍ | MCH TRIO | (Zelího) BISSEXT II. | PÍČA | PŮLNOC | UŽ JSME DOMA | FLOWER COVER

Ač jsem psal SMSky, volal a jinak přemlouval, nikdo z kámošů se mnou nakonec nejel. Škoda, přeškoda. Popravdě se mi taky moc nechtělo. Důvody byly různé. Na místo jsem dorazil tak akorát, spíše pozdě. V prořídlém kulturáku bylo vše nachystáno pro velkorysou oslavu, na pódiu se chystal pan Chadima, Lábus, středobod večera, se snažil osobně přivítat každého příchozího. To se mu dařilo jen do určité doby, neb byl kromě oslavence zároveň i organizátorem, takže čile pobíhal sem, tam, později pomáhal většině kapel tahat nástroje a zařízení. Neskutečné!

Své strohé zápisky doplním lehkou omáčkou a několika fotkami, jinak je vše tak, jak jsem to viděl, slyšel a zaznamenal.

18:15 JIŘÍKOVO VIDĚNÍ 19:07

První kapelu Jiříkovo Vidění znám jen z kulturního tisku, žel číst a mít zprostředkovaně nastudováno je úplně něco jiného, než dotyčné poznat tváří v tvář. Podstatou je pochmurný repetitivní bigbít s psychedelickou kytarou, určující basou, přísnými bubny a doplňujícími samply (hlasy, klávesy, apod.).
V průběžně představeném repertoáru dále zazněl třeba tvrdě rockový a metalicky optimistický song, jenž díky ozdobám kláves nebo sólující kytaře sváděl až kamsi ke gotickému odéru. Když padá most byl návratem k rozvaze, následující písnička směrovala k taneční scéně, Přístavy byly hypnotickou plavbou s nezbytným houpáním a minimem textu. Závěrečné shrnutí mnohého, co nabízí český underground, naprosto jednoznačně popsala větička: "To se každýmu líbí." Výtečná kapela, přestože neblahým údělem "předskokanů" je doladění zvuku celého systému, takže třeba samply nebyly moc čitelné, obzvláště co se mluvených vsuvek týkalo. www.jirikovovideni.cz

jiříkovovidění1

19:22 MCH TRIO 20:12

Aktuální projekt páně Chadimy je čerstvě vydán u Guerilla records, takže zvolit tento, coby náhradu za původně plánované Fiction, bylo nasnadě. Vydavatel Lábus mi je prezentoval jako "divokou improvizaci", takže má očekávání byla nebetyčná.

MCH TRIO 2

  • - Skutečné trio kytary, pětistrunné basy a bicích rozjelo úvodní Jitro, opatrně kytarovým sólem, samply, ač ještě ne improvizací dle mých představ.
  • - Pochyby naprosto rozptýlila Když zapadá slunce. Altsax a trombón + samply, rytmická kytara, sólo zpěv + nálady trombónu! Poezie! Improvizace? Spíše řízená sóla, bubeník, táhlé tóny, marimba (?), břiskná sóla dechařů, basové samply, basa, improvizace, divočejší altka, komunikace témat v duu, bicí rozeznívané filcovými paličkami.
  • - Tvrdé samply, divočejší sólo kytary, psychadelické, opakující se doprovod, bicí živé ve spolupráci se samply, elektrická motlitba! Naléhavé!
  • - Vazbící basa, tenor ságo, triangly a železné objekty, jakási undergroundová lidovka, improvizace, nízké polohy evokující pohřeb. Další volná sóla tenoru a zvuky pozounu. Delší rozlévané plochy s návaly energie, poomaaalýýý návrat a konec. Ufff, tolik napětí se slyší málokdy.
  • - Nádraží - text, rytmizovaná poezie, znovu tvrdé samply, ostrá kytara, sloní troubení trombónu, gradace, výbuch psychedelického rocku, mezihra s improvizacemi, schody nahoru a dolů završené opravdu divokou jízdou pozounisty.
Tomu se říká 'omotat si lidi kolem prstu'. Dlouhý aplaus a ryčný řev byly adekvátním oceněním. www.mchband.cz

MCH TRIO 1 MCH TRIO 3

Přestávku vyplnily Čuňasovy pozvánky na koncerty a upoutávka/reklama na připravovaný seriál o undergroundu. 42 hodinových dílů, 4 režiséři, 18 miliónů.

20:45 (Zelího) BISSEXT II 21:25

"Písně, co jsme hráli už před 25 lety!" Taneční zemitá muzika působí jako alternativní lidovka. Jednak kvůli houslím, ale hlavně kvůli jednoduchým popěvkům.
Žárovka mi dává vypomenou na Pavla Škarýda, É Ucho Debil Akord Band a jejich žlutou desku, jíž opatruju jako oko v hlavě. Kapela je trochu rozhašená, což však lidem vůbec nevadí. Kungpao je málem stadiónovou vyřvávačkou, v další je stěžejním výpomoc vokálu a kazoo od Hever & Vazelíny. Tutový country bál, polka na n-tou, lidi tančí o stošest. Miláčku mi nahodí do hlavy Pražský Výběr a jejich "Proč mě všude jenom česnek vítá...", jinak vcelku oukej song. Nejinak je na tom rusky zpívaná pecka, dále bigboš Neonanuj špinavejma rukama, atd. Rozverný přídavek je logickým završením dobré zábavy. www.orchestr-bissext

BISSEXT II 1 BISSEXT II 2

21:48 PÍČA 22:47

Přes prvoplánovitě šokantní, pubertálně úderný název nabízí Píča na koncertě rokec s, na první poslech, otřesným zvukem kytar. Ovšem po stabilizaci sluchových tyčinek se vyloupne melodická a svižná muzika. "Vysoký" hlas a nevím jak to popsat - neurvalé melodie, jsou rozptýleny až někam k punku, ale zároveň na druhou stranu, k popu. Převzatka mě neznámé kapely mi sice cosi připomínala, ale nevzpoměl jsem si, ploužák se silným hitovým potenciálem, cover "Hlava mi třeští už sedm dní" od jakési holandské kapely. Tak tohle bych tu nečekal. www.picajede.com

PÍČA 1 PÍČA 2

V průběhu vystoupení došlo na křest knihy, jehož se ujali Lábus, Čuňas a její autor, Bobeš Rössler.

LÁBUS, ČUŇAS, RÖSSLER 1 LÁBUS, ČUŇAS, RÖSSLER 2

23:28 PŮLNOC 0:46

Pódiová příprava i tahání techniky slibovalo příchod profíků. (KRÁTKÝ CHYBĚJÍCÍ TEXT, JEŽ ZDE NEVIDÍTE BYL NA PŘÍMLUVU SMAZÁN). Klávesový koutek známý od Plastiků, miniatura violoncella na stojánku, megawattová basová bedna, atd. a pak už se to rozjelo. Podivná je uhrančivá od prvních tónů, výtečný basák, nervní kytarové sólo, podmanivý zpěv. Dopis s tklivým cellovým sólem, neutuchající vybrnkávací kytarovou prací a (KRÁTKÝ CHYBĚJÍCÍ TEXT, JEŽ ZDE NEVIDÍTE BYL NA PŘÍMLUVU SMAZÁN). Nikde nikdo může směle stát po boku Stromboli a třeba i Precedens. A vůbec, Půlnoc mi poskytnula ryzí rockovou muziku s neskutečným nábojem, kterou bych Vám musel doporučit i kdybych je neznal. Výtečným zvukem podpořená dupárna Sny bez zpěvačky, mocná a nekonečná Co se stalo, Údolí ohně, Město hysterie, Zametám, neuklízím jsou jen některé záchvěvy, na něž si vzpomínám. Po představovačce vystřihli dva přídavky a bylo vymalováno. Můj koncertní zážitek numero uno! www.bandzone.cz/pulnoc

PŮLNOC 3

PŮLNOC 1 PŮLNOC 2

1:29 UŽ JSME DOMA ?

Myslel jsem, že se odeberu domů hned po Půlnoci, ale cosi mi říkalo abych ještě vydržel. Dobře jsem udělal. Už jsme doma nezklamali a bez servítek pumpovali do lidí matematicky komplikované struktury a energetické výrony radosti. To mě na nich baví, že je to pořád baví. I přes pokročilou hodinu to z chlapíků prýštilo, bubeník skákal "až do stropu" a že byl sakra vysoko! Dal jsem si je asi půl hodinky a frčel domů, čímž jsem se připravil o kus UJD a poslední kapelu Flower Cover. www.uzjsmedoma.com

UŽ JSME DOMA 2

UŽ JSME DOMA 3 UŽ JSME DOMA 1

Únava mě přemohla. Výtečná akce, díky Lábusi!!! www.guerilla.cz

LIDI 1 LIDI 2

Insania

10. března 2012 v 8:00 | obyčejný posluchač
Insania už je sedm let plnoletá!

To snad ani není možné, že už je to tak dlouho. Stále mladí, stále "dobře" naladěni. Viděl jsem je coby Skimmed kdysi v 90. roce, pokud si dobře vzpomínám bylo to někdy kolem vydání jediného dvanáctipalce, několikráte jsme sekundovali Insanii na pódiu s Napalmed. Mírná změna image, mírná změna stylu, co se však nemění je rebélie v duši a láska v srdci. Břitkost textů, neurotický vokál, příklon k silnějším melodiím, propracovanější/rafinovanější kompozice, nepolevující proud energie. Stáje je rád poslouchám!

1983 2012



Přehled koncertů:
16.3. Hradec Králové, klub Kozinka
23.3. Ostrava, Barrák (+ Free Fall)
24.3. Valašské Meziříčí, M-klub
30.3. Brno, M-13 Muzak (+ La Patchanka)
31.3. Uherské Hradiště, Mír
27.4. Brno, Čarodějáles
11.5. Liberec, Azyl
12.5. Praha, Rock Café (+ První hoře)
19.5. Trnava, fest. v klubu Zelený kríček
6.10. Brno, Fléda: INSANIA provede živý řez ČTVRTSTOLETÍM (+ hosté z pravěku!!!)

Další informace:
http://www.insania.freemusic.cz
http://bandzone.cz/insania
http://www.facebook.com/insaniacz
http://myspace.com/insaniamusic
http://twitter.com/outsania
www.xproduction.cz

HALAL|NIHIL - Fogyatékos Megerőszakolása (recenze)

9. března 2012 v 8:00 | obyčejný posluchač
HALAL|NIHIL - Fogyatékos Megerőszakolása (3"CD-R, 2012, Debila Records)

Halanihil - vpravdě betelná drtírna z Maďarska. Intensivní, trapičské, nekompromisní. Hluky jsou hnány do extrému, opakování a hlasy koketují s power electronics (1), skřehot v následující (2) nabídne jakousi spřízněnost s black metalem, ale dojde i na ostřejší vazbení (3), zrychlené bicí z levných kláves a opět toho čarodějného zaříkávače, snad i celou skladbu řádně zprzněnou (4), aby vše bylo završeno nechutným plácnutím do bláta (5). Koncert samotný nemusel být špatný, ovšem ukázka z "čehosi", co snad ani neumí nahrávat, je tragická. Tak či tak, se po maďarském hluku poohlédnu.


Brother Of Judo - All The Things Yellow (recenze)

8. března 2012 v 8:00 | obyčejný posluchač
Brother Of Judo - All The Things Yellow (3"CD-R, 2011, Debila Records)

Společně s autorskými kopiemi M-BAtorku byly v balíčku ještě další dva tituly. Vše samozřejmě se společným jmenovatelem a zastřešením Debila Records.

Brother Of Judo se zdá býti experimentálně bordelózním projektem Igora Mihaloviče, šéfíka zmíněné slovinské firmy. Drobný nosič je naplněn pěti tracky. Desetiminutový block lo-fi industriálu (3), kde temně hučí nikoli Niagára ani pec má stará, nýbrž strojní dílna s okolními ruchy kdesi v továrně. Tohle není příměr, ale skutečnost. Zhruba v půli vše přebije deformované hekání z porna. Prostě je to "brus"! Monolit je obklíčen čtyřmi miniaturami. Úvodní jedno až dvou minutové bordýlky nabídnou zprzěné ruchy (1) nebo šum se svištěním generátoru (2). Druhá dvojice, zařazená na konec mini kolečka jde s kvalitou ještě níž a představí vyšilování hlasů a roztodivných ruchů. Bohužel vstřícnější poslouchatelnosti se nedočkáte, 15 sběratelů snad bude spokojeno.


Další články


Kam dál